Mají si živnostníci výrazně připlatit na sociálním pojištění? Stanjura s Jurečkou pro, Bartoš proti

Na záměr zvýšit tyto odvody a shodu u ministrů práce a financí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Zbyňka Stanjury (ODS) upozornilo Právo už před časem. Podle serveru Seznam Zprávy, který ve čtvrtek citoval z pracovního materiálu resortu práce a sociálních věcí (MPSV), jsou na stole dvě varianty.

„Pojistné se podle současných pravidel platí ze základu čtvrtiny průměrné mzdy, což je nyní asi deset tisíc korun. Podle materiálu by se tento základ postupně, během tří let, zvedal až na 40 procent průměrné mzdy. S tím by logicky stouply i odvody,“ uvedl server.

Za současného stavu by tak podle něj minimální záloha na sociální pojištění vyšla na 4709 korun namísto současných 2944 Kč pro podnikatele, pro které je tato výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu. Namísto 35 tisíc ročně by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nově zaplatily přes 56 tisíc korun za rok. Tedy o 60 procent více.

„Druhá varianta nepracuje s minimálními odvody, ale s vyměřovacím základem ze zisku podnikatelů. Ten by se ze současných 50 procent zvýšil na zhruba 70 procent ze zisku,“ dodal server.

Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ČT potvrdila, že na zvýšení odvodu je v ko­alici shoda. Podle Seznam Zpráv by se odvod měl za tři roky zvýšit o 60 procent.

Proti tomu se ohradil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Zvyšování odvodů OSVČ o 60 procent za Piráty rozhodně nepodporujeme. Pokud by se férově nepřenastavil i systém minimálních odvodů podle výše příjmů, pohřbilo by to živnostníky s menšími příjmy a odrazovalo lidi od podnikání,“ napsal Bartoš na Twitteru.

„Žádné politické rozhodnutí nepadlo. Je dobře, že se objevují jednotlivé návrhy, je dobře, že se o nich diskutuje. Ale nelze je vydávat za stanovisko koalice, dokud nejsou projednány,“ okomentoval to pak premiér Petr Fiala (ODS). „Pokud se ale ptáte, zda je potřeba přemýšlet o výši odvodů OSVČ, tak odpovídám, že každý odborník řekne, že ano. Zvažovat nějakou úpravu je namístě,“ dodal.

Změny ale podle informací Práva čekají i lidi pracující například na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. „Dnes narůstá objem pracovní aktivity přes dohody, je to až kolem 60 miliard korun ročně. A pojistné je odváděno jenom ze dvou miliard korun, tedy velmi malé části z nich,“ řekl k tomu nedávno v rozhovoru pro Právo ministr Jurečka.

Pro mnoho lidí v mladém nebo běžném produktivním věku je to podle něj věc, o kterou se úplně nestarají, a pak přijde moment, kdy mají dostat důchod, a najednou jsou velmi nepříjemně překvapení, že z něj nebudou schopni vyžít. „Tyto věci je potřeba férově narovnat. Nemůže to být tak, že člověk, který neodvádí prakticky nic, získává až čtyřnásobek částky, kterou mu stát a společnost vyplácí v důchodech,“ dodal Jurečka s tím, že by to mohlo do státního rozpočtu přinést miliardy korun.

Se zvýšením odvodů nesouhlasí zástupci podnikatelů a živnostníků. Nelze podle nich porovnávat OSVČ a zaměstnance. „Zaměstnanec je chráněn zákoníkem práce, OSVČ si musí práci sehnat, tu vykonat, vyfakturovat, vymoci její zaplacení, sledovat a dodržovat předpisy, v určitých případech se pravidelně vzdělávat a skládat zkoušky, sledovat konkurenci, přitom ručit veškerým svým majetkem,“ uvedla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.

„Nemá nárok na proplacení dovolené, na stravenky a podobně,“ dodala.