Článek
Většina Maďarů nevěří žádnému politikovi. Podle průzkumu agentury Magyar Gallup se většina obyvatel Maďarska domnívá, že úsporný program Bajnaiovy vlády nic nevyřeší. Většina uvedla, že země se pravděpodobně nevyhne státnímu bankrotu. Až 43 procent Maďarů se domnívá, že úsporná opatření zhorší finanční situaci jejich rodin.
Většina Maďarů nevěří žádnému politikovi. Podle průzkumu agentury Magyar Gallup se většina obyvatel Maďarska domnívá, že úsporný program Bajnaiovy vlády nic nevyřeší. Většina uvedla, že země se pravděpodobně nevyhne státnímu bankrotu. Až 43 procent Maďarů se domnívá, že úsporná opatření zhorší finanční situaci jejich rodin.
Většina Maďarů nevěří žádnému politikovi. Podle průzkumu agentury Magyar Gallup se většina obyvatel Maďarska domnívá, že úsporný program Bajnaiovy vlády nic nevyřeší. Většina uvedla, že země se pravděpodobně nevyhne státnímu bankrotu. Až 43 procent Maďarů se domnívá, že úsporná opatření zhorší finanční situaci jejich rodin. Maďaři se nejvíc obávají zvýšení daně z přidané hodnoty ze současných 20 na 25 procent, zavedení daně z nemovitosti, zrušení státní dotace na plyn a zrušení 13. důchodu.
Většina Maďarů nevěří žádnému politikovi. Podle průzkumu agentury Magyar Gallup se většina obyvatel Maďarska domnívá, že úsporný program Bajnaiovy vlády nic nevyřeší. Většina uvedla, že země se pravděpodobně nevyhne státnímu bankrotu. Až 43 procent Maďarů se domnívá, že úsporná opatření zhorší finanční situaci jejich rodin. Maďaři se nejvíc obávají zvýšení daně z přidané hodnoty ze současných 20 na 25 procent, zavedení daně z nemovitosti, zrušení státní dotace na plyn a zrušení 13. důchodu.
Většina Maďarů nevěří žádnému politikovi. Podle průzkumu agentury Magyar Gallup se většina obyvatel Maďarska domnívá, že úsporný program Bajnaiovy vlády nic nevyřeší. Většina uvedla, že země se pravděpodobně nevyhne státnímu bankrotu. Až 43 procent Maďarů se domnívá, že úsporná opatření zhorší finanční situaci jejich rodin. Maďaři se nejvíc obávají zvýšení daně z přidané hodnoty ze současných 20 na 25 procent, zavedení daně z nemovitosti, zrušení státní dotace na plyn a zrušení 13. důchodu. Většina Maďarů se domnívá, že hospodářská krize ještě v Maďarsku nedosáhla vrcholu a to nejhorší zemi ještě čeká. Obyvatelé se nejvíc obávají, že ztratí práci. "Vláda by měla vytvořit nová pracovní místa, jinak to půjde s nám ještě víc z kopce. Když lidi nebudou mít práci, nebudou mít peníze a nebudou mít z čeho utrácet. Je však jasné, že kdokoli je u moci, stará se jen o to, aby si namazal vlastní kapsy," řekla Právu Györgyi Altová z Budapešti.
Většina Maďarů nevěří žádnému politikovi. Podle průzkumu agentury Magyar Gallup se většina obyvatel Maďarska domnívá, že úsporný program Bajnaiovy vlády nic nevyřeší. Většina uvedla, že země se pravděpodobně nevyhne státnímu bankrotu. Až 43 procent Maďarů se domnívá, že úsporná opatření zhorší finanční situaci jejich rodin. Maďaři se nejvíc obávají zvýšení daně z přidané hodnoty ze současných 20 na 25 procent, zavedení daně z nemovitosti, zrušení státní dotace na plyn a zrušení 13. důchodu. Většina Maďarů se domnívá, že hospodářská krize ještě v Maďarsku nedosáhla vrcholu a to nejhorší zemi ještě čeká. Obyvatelé se nejvíc obávají, že ztratí práci. "Vláda by měla vytvořit nová pracovní místa, jinak to půjde s nám ještě víc z kopce. Když lidi nebudou mít práci, nebudou mít peníze a nebudou mít z čeho utrácet. Je však jasné, že kdokoli je u moci, stará se jen o to, aby si namazal vlastní kapsy," řekla Právu Györgyi Altová z Budapešti.
"Kdyby politici opravdu hájili zájmy lidí, tak si už dávno sedli společně za jeden stůl a pokusili se o záchranu naši ekonomiky. Opozice slibuje, že ví jak na to, ale čeká až bude u moci. Ať to řekne teď a ne až bude pozdě," dodává. Altová vlastní malý obchod v budapešťské čtvrti Óbuda. "Ničí nás špatný kurs forintu k euru. Nakupujeme zboží ze zahraničí, musíme zvedat ceny a lidi už na to nebudou mít," obává se.
Dosavadní plány ztroskotaly
Vláda premiéra Bajnaie schválila daňové zákony pro rok 2010, které mají podpořit zaměstnanost a nastartovat ekonomický růst. "Jedná se o snížení daní ze mzdy i ze zisku. Soustřeďujeme se na vytvoření rozpočtové rovnováhy, ale musíme rovněž povzbudit ekonomiku. Tato opatření by měla motivovat lidi k práci a měl by se zvýšit počet pracovních míst," uvedl ministr financí Péter Oszkó.
Vláda premiéra Bajnaie schválila daňové zákony pro rok 2010, které mají podpořit zaměstnanost a nastartovat ekonomický růst. "Jedná se o snížení daní ze mzdy i ze zisku. Soustřeďujeme se na vytvoření rozpočtové rovnováhy, ale musíme rovněž povzbudit ekonomiku. Tato opatření by měla motivovat lidi k práci a měl by se zvýšit počet pracovních míst," uvedl ministr financí Péter Oszkó.
"Plány už tady byly a všechny zkrachovaly. Já už politikům nevěřím," říká András Vitéz ze Sopronu. Donedávna pracoval v servisu, ale před měsícem ho propustili. "Kvůli krizi snižovali stavy. Když hledám práci, nabízejí mi buď minimální mzdu nebo mně nutí, abych si založil živnost. Tak ušetří na odvodech státu. V Maďarsku je špatná situace a já nevidím ani to světýlko na konci tunelu," dodává.
Exprezident burzy: Společnost je nemocná
Bývalý prezident budapešťské burzy Attila Szalay-Berzeviczy označil maďarskou společnost za nemocnou zastávající nemocný řebříček hodnot. "To je důvod, proč krize postihuje Maďarsko nejvíc z celého regionu. U nás panuje názor, že rovnováhu státního rozpočtu a hospodářský růst je možné obnovit bez restrikčních opatření a bez reforem. Ve společnosti panuje názor, že stavět dálnice, zabezpečit veřejné osvětlení, splácet státní dluh, udržovat armádu, policii, samosprávu, důchodový systém, bezplatné zdravotnictví a školství je možné bez placení daní a odvodů," konstatuje.
Příkladem podle něho bylo loňské lidové hlasování o zrušení poplatků ve zdravotnictví a školství. Tvrdí, že tři čtvrtiny obyvatel neplatí odvody, ale v referendu 80 procent voličů odmítlo poplatek za návštěvu lékaře ve výši 300 forintů (asi 30 korun).
Příkladem podle něho bylo loňské lidové hlasování o zrušení poplatků ve zdravotnictví a školství. Tvrdí, že tři čtvrtiny obyvatel neplatí odvody, ale v referendu 80 procent voličů odmítlo poplatek za návštěvu lékaře ve výši 300 forintů (asi 30 korun).
Szalay-Berzeviczy upozorňuje, že voliči vidí chybu v politicích, ale ti dělají jen to, co chce slyšet a vidět většina voličů. "Politici nemohou být lepší, horší nebo morálnější jako společnost, ze které vzešli," konstatuje. Maďarská společnost se považuje za západní, ale podle bývalého prezidenta burzy svým charakterem se víc přibližuje balkánským národům a zemím bývalého Sovětského svazu.