Maďarsko přijde o miliardy z EU

Zmrazení peněz EU zasáhlo Maďarsko v době, kdy má vláda jen málo prostoru pro manévrování. Rozpočtový deficit v letošním roce činí více než 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To zvyšuje politické napětí, napsal list.

Maďarská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,7 procenta. Byl to druhý propad HDP za sebou, a země se tak dostala do recese. Může za to slabá poptávka v automobilovém, elektronickém a farmaceutickém sektoru, které mají dominantní postavení v průmyslové výrobě v zemi.

Z 6,3 miliardy eur (159 miliard korun) zmrazených Bruselem kvůli obavám o právní stát přijde Budapešť trvale o 1,04 miliardy eur (26 miliard korun), protože tato částka musí být rozdělena do konce letošního roku, jinak o ni země přichází.

Maďarsko také přichází o jeden milion eur denně z peněz EU kvůli nelegálnímu zacházení s žadateli o azyl. Celkové ztráty kvůli zacházení s žadateli o azyl v letošním roce činí 200 milionů eur (5 miliard korun). Soudní dvůr EU také v červnu udělil zemi pokutu 200 milionů eur za porušování azylových pravidel a ignorování jeho dřívějších rozhodnutí.

Celkem zůstává pro zemi zablokováno 19 miliard eur (478 miliard korun) z postpandemických fondů obnovy a dalších zdrojů EU.

Maďarský ministr pro záležitosti EU János Bóka v polovině prosince uvedl, že je velmi obtížné neinterpretovat zmrazení fondů jako „politický tlak“. Dodal, že Budapešť přijme kroky k nápravě této diskriminační situace. Vláda také žádá odškodnění za rozhodnutí soudního dvora EU, což je další ukázkou toho, že vztahy mezi Bruselem a Budapeští jsou na bodu mrazu, dodaly FT.

Peníze z EU pravděpodobně zůstanou zablokovány až do voleb. Ani jedna strana není ochotna ustoupit z toho, co považuje za zásadní otázky, včetně protikorupčních opatření, nezávislosti soudů a zacházení Maďarska s menšinami a žadateli o azyl.

Obě strany také mají čas do poloviny ledna, aby se dohodly na kompromisním fiskálním plánu pro roky 2025 až 2028. EU je připravena dát zemi špatné hodnocení, pokud nesníží výdaje.

V rozpočtu země na příští rok byly zrušeny většinou investice financované EU a sociální výdaje. To přimělo opozici k tomu, aby začala upozorňovat na rozpadající se nemocnice, nedostatek zařízení pro péči o děti a nebo nádražní budovy, které desítky let nikdo neopravuje. Ministr hospodářství Márton Nagy připustil, že vláda nedokáže zcela zaplnit mezeru způsobenou výpadkem financování z EU.

„Nemůžete si jen tak říct, že chcete novotou zářící nemocnici. Na to jsou potřeba peníze, hospodářský růst. Nejdříve musíme spravit ekonomiku,“ řekl Nagy FT.

„Roky jsme klopýtali od krize ke krizi – covid, energetická krize, válka, nyní slabost německé ekonomiky. Všichni víme, že daňové příjmy chybí, takže je musíme znovu vytvořit,“ dodal. Trvá na tom, že vláda nebude nadměrně utrácet. Místo toho, aby použil vládní prostředky na stimuly, navrhl umožnit lidem použít úspory ze soukromých penzijních fondů na nákup nebo renovaci nemovitostí, bez zdanění. Cílem opatření je zvýšit slabou poptávku.

Orbán mezitím sází na to, že by mezeru mohli zaplnit investoři z Asie. Čínské investice v Maďarsku v posledních letech vzrostly, ale jen málo ekonomů si myslí, že mohou zcela kompenzovat nedostatek finančních prostředků z Bruselu.