Maďaři zažívají šok u pump

Cenový strop na pohonné hmoty zavedla vláda Viktora Orbána 15. listopadu loňského roku. Od té doby mohli řidiči tankovat benzin a naftu za cenu 480 forintů (přibližně 29 Kč) za litr.

Jenže v posledních týdnech přicházely zprávy o tom, jak maďarským čerpacím stanicím pohonné hmoty docházejí. Po zavedení cenového stropu už je totiž obstarávala jen domácí společnost MOL, ostatní hráči na trhu se ze země stáhli, protože se jim prodej za regulovanou cenu nevyplatil.

V posledních dnech pak situace eskalovala kvůli šíření informace, že vláda plánuje cenový strop zrušit. Lidé tak vzali benzinky útokem a snažili se předzásobit, což vytvořilo na MOL další tlak. Firma v úterý oznámila, že už neodkáže zabezpečit dostatek paliv, a tak na její návrh vláda ještě téhož dne, pozdě večer, cenový strop skutečně zrušila.

Benzin i nafta tak Maďarům víceméně z hodiny na hodinu prudce zdražily. „Nafta jim u čerpacích stanic MOL zdražila z v přepočtu 28,40 na 41,30 koruny za litr. To znamená, že se prodává dokonce dráže než v Česku, kde její průměrná cena v úterý činila podle dat CCS 39,90 koruny za litr,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Cena benzinu vzrostla na 37,90 Kč za litr. „Benzín je tedy v Maďarsku levnější než v Česku, kdy v úterý jeho průměrná cena dle CCS odpovídala 38,40 koruny za litr,“ dodal Kovanda.

Náhlý cenový šok, který teď maďarské řidiče potkal, navíc jen tak neodezní. „Trh se bude stabilizovat minimálně několik týdnů,“ konstatoval pro Novinky analytik XTB Jiří Tyleček.

„Nemyslím si ale, že by ceny v Maďarsku měly výrazně překročit ceny v sousedních zemích. Bude záviset na tom, jak rychle začnou importéři opět dodávat paliva na maďarské čerpací stanice. Čím vyšší ale ceny v Maďarsku budou, tím větší bude ochota importérů na trh začít dodávat. To jsou krásy trhu,“ dodal Tyleček.

Zvýšené ceny paliv se časem negativně projeví také na maďarské inflaci, jež se má podle analytiků v nadcházejících měsících přiblížit hranici 25 procent. Už v říjnu přitom dosáhla 21,1 procenta, což je nejvyšší meziroční růst spotřebitelských cen za celé období od září 1996, upozornil Kovanda.

„To vše se dělo při zastropovaných cenách pohonných hmot. Zrušení zastropování společně s dalšími faktory zvýší inflaci o další zhruba tři procentní body,“ odhadl Kovanda.

Tyleček konkrétní odhad neuvedl. V delším horizontu může podle něj být meziroční růst spotřebitelských cen v porovnání s dobou před zrušením stropu vyšší o nižší jednotky procent. „Vyšší ceny paliv budou prostupovat ekonomikou a promítat se do cen zboží i služeb v následujících měsících. Dopad ale bude pozvolný. Samozřejmě pokud pokles cen paliv vydrží, tak bude dopad nižší a zároveň bude záviset na dalších faktorech, které inflaci ovlivňují,“ řekl.

Analytici dále tvrdí, že se nyní ukázalo, jak bylo zavedení tohoto opatření od začátku trefou vedle. Orbánův kabinet se teď snaží vinu za zrušení stropu svést na embargo Evropské unie pro dovoz ruské ropy, které začalo platit v pondělí. Podle Kovandy to je však nesmysl.

„Budapešť spíše jen využila situace. To, že ke zrušení zastropování došlo po zavedení embarga EU, hned neznamená, že mezi oběma ději je příčinná souvislost. Není. Důvodem maďarského fiaska je nikoli embargo, ale zastropování, které způsobilo, že země nebyla s to zajistit si dostatek paliv z dovozu,“ vysvětlil.

Stejného názoru je také Tyleček, podle něhož vláda hledá jen výmluvu pro zakrytí očividného neúspěchu. „Nevidím jediný důvod, proč by na to embargo EU mělo mít dopad. Spíše naopak, protože s blížícím se embargem se obchodníci snažili předzásobit. V Evropě vzrostly zásoby ropy i paliv. Maďarská vláda si za situaci může sama stanovením stropu. Tržní síly ji donutily tuto politiku ukončit,“ uzavřel.