Lufthansa je po katastrofě v Alpách ve třech ohních naráz

Koncern se 120 tisíci zaměstnanci už v roce 1991 procházel těžkou krizí, napsal ve středu list Süddeutsche Zeitung (SZ) s tím, že tehdejšímu šéfovi Jürgenu Weberovi se však podařilo prosadit tvrdou ozdravovací kúru, která zabránila bankrotu. Tehdy mu pomohli i piloti tím, že se vzdali některých výhod, jejichž část však o deset let později získali znovu.

Odborová organizace Cockpit, jež sdružuje na 5400 majitelů pilotní licence, dělá starosti Spohrovi. Od loňského dubna vyvolali 13 stávek, které způsobily firmě škody v celkové výši 220 miliónů eur (asi šest miliard korun), kvůli nim odpadlo více než 7700 letů, což postihlo 880 tisíc cestujících.

Důvodem stávky zůstává zvýšení platů o 10 procent (u začínajícího pilota Lufthansy zatím činí 5250 eur – asi 140 tisíc Kč – a nejvyšší plat kapitána je 18 750 eur – asi 500 tisíc Kč) a rozhodnutí koncernu jednostranně zrušit tzv. přechodný důchod. Ten umožnil pilotům předčasný odchod do penze už v 55 letech a pobírat přitom kolem 60 procent posledního hrubého platu (124 tisíc eur ročně – 3,3 miliónu Kč).

Jako důchodci potom pobírají kolem 54 tisíc eur firemní penze (1,4 miliónu Kč) a k tomu až 23 tisíc (615 tisíc Kč) zákonného důchodu ročně. Vedení Lufthansy na svých pozicích trvá s poukazem, že jinak by těžko mohla konkurovat společnostem Emirates, Qatar Airways či Etihad, které poskytují částečně lepší servis při nižších cenách.

Lufthansa či Air France-KLM už podle SZ nedominují na trhu, ačkoliv například Němci během posledních let koupili Swiss, Austrian a část Brussels Airlines. Proto deník považuje za sečtené také dny nízkonákladových Germanwings, které už stěží konkurují podobným firmám, například Ryanairu či Easyjetu.