Článek
Mezi vládní instituce patří například ministerstva, úřady, zdravotní pojišťovny, soudy, ale také příspěvkové organizace jako školy, nemocnice nebo divadla.
Právě dluh vládních institucí je relevantní pro takzvaná maastrichtská kritéria, jež se Česko zavázalo plnit při vstupu do EU a podle nichž se posuzuje také připravenost země přijmout společnou evropskou měnu.
Podle těchto kritérií nesmí podíl vládního dluhu na HDP překročit 60 procent. Tento limit Česko stále pohodlně splňuje. Dále podle nich deficit nesmí překročit za standardních podmínek tři procenta. Splnění této podmínky bylo v loňském roce znemožněno mimořádnou koronavirovou situací.
Státní dluh v roce 2023 překoná tři biliony
„Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo proti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun,“ doplnila Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
V posledním čtvrtletí schodek 9,4 procenta HDP
V samotném posledním čtvrtletí sektor vládních institucí skončil ve schodku 141,6 miliardy korun, což představovalo 9,4 procenta HDP.
Příjmy sektoru vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí dosáhly 41,8 procenta HDP, zatímco výdaje 51,2 procenta HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 7,8 procentního bodu na 38,1 procenta HDP.
