Článek
Skupina ČEZ, která elektrárnu dosud vlastnila, chtěla Chvaletice provozovat jen do konce roku 2015. V březnu ČEZ rozhodl o prodeji elektrárny Litvínovské uhelné za 4,12 miliardy korun, transakci ale ještě musejí schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Evropská komise.
„Uděláme všechno pro to, abychom tu elektrárnu mohli provozovat v řádu desítek let. Máme zájem ji opravit,“ řekl Dienstl. Podotkl nicméně, že na celou plánovanou dobu životnosti Chvaletic není v dole ČSA dostatek uhlí.
Jistou možností ale podle něj je, že by se provozovala jen část ze čtyř dvousetmegawattových bloků elektrárny. Navíc se podle něj ve Chvaleticích nebude pálit pouze uhlí z dolu ČSA, ale palivová směs z více zdrojů, která bude výhodnější pro kotle v elektrárně.
Oběťmi prolomení limitů by se staly Černice a Jiřetín
Pokud jde o prolomení limitů, má se tím zabránit dalšímu značnému propouštění. Jak Dienstl připomněl, loni odešlo kvůli dosažení hranice územních limitů 400 zaměstnanců. „To, že my propustíme 2000 lidí, je jedna věc, ale v návaznosti na to odejdou v kraji další dva až tři tisíce pracovních míst. Z pohledu kraje je to problém, ale z pohledu toho místa, Mostu, je to tragédie,“ sdělil.
Na lomu ČSA první velkorypadlo už narazilo na hranici limitů, druhé na hranici dojde letos, v roce 2015 to poslední. Podle Dienstla se těžaři snaží přesvědčit obyvatele kraje, že prolomení limitu má smysl. Spolumajitel Litvínovské uhelné ale přiznává, že zásadním problémem by bylo zbourání Černic a Horního Jiřetína.
Lidé, kteří by kvůli rozšíření těžby měli přijít o domovy, by ale podle Dienstla měli dostat velkorysou nabídku za postoupení svých nemovitostí. „Tady ta nabídka v takové rovině, aby byla míněna vážně, a s tím, že když na ni člověk kývne, aby ji taky dostal, ještě učiněna nebyla. To je klíčový problém,“ dodal Dienstl.