Článek
Paliva v Česku zdražují téměř dva měsíce, přičemž za tu dobu jejich ceny stouply o více než 1,5 koruny na litr.
Nejvíce si čerpací stanice účtují nadále v Praze, kde je průměrná cena litru Naturalu 95 jako v jediném kraji nad 33 korunami a nafty nad 32 korunami. Více než 32 korun za litr platí motoristé za benzín v dalších pěti krajích, litr nafty stojí v průměru více než 31 korun v dalších šesti krajích.
Litr Naturalu 95 se na pražských pumpách prodává v průměru za 33,08 koruny za litr, což je o 26 haléřů více než před týdnem. V Plzeňském kraji došlo k nárůstu ceny litru benzínu o 62 haléřů na 32,66 koruny. Jde o druhou nejvyšší cenu po Praze. Třetí nejdražší je natural na Vysočině, kde litr stojí v průměru 32,59 koruny, což je o 54 haléřů více než před týdnem.
Litr nafty stojí v metropoli průměrných 32,16 koruny, což představuje oproti minulému týdnu nárůst o 26 haléřů. Druhou nejdražší naftu tankují řidiči na Vysočině. Tam cena litru této pohonné hmoty stoupla za týden o 56 haléřů na 31,87 koruny. V první trojce se i u nafty drží ceny v Plzeňském kraji. Tam litr zdražil o 55 haléřů na 31,83 koruny.
Ropa Brent nejdražší od roku 2014
„Ceny ropy na světových trzích dále rostou. A s nimi zdražují také pohonné hmoty u českých čerpacích stanic,” uvedl ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Řidiči se přitom musí připravit na další zdražování. Severomořská ropa typu Brent se totiž nyní prodává za více než 79 dolarů za barel. To je její nejvyšší cenová úroveň od roku 2014,” zdůraznil Kovanda.
Jedním z důvodů růstu cen ropy podle něj je, že ze světového trhu zmizela její přebytečná nabídka. „Například zásoby ropy v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa sdružených v organizaci OECD klesly v březnu na své tříleté minimum,” připomněl Kovanda.
Ceny ovlivňují i Gaza, Írán a Venezuela
„Druhým důvodem zdražování ropy je pak poměrně intenzivní geopolitické napětí, vztažené ke klíčovým těžebním oblastem na Blízkém východě a ve Venezuele,” dodal s tím, že na trh mají vliv nepokoje v pásmu Gazy, odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem nebo prezidentské volby ve Venezuele, jejichž výsledek může znamenat sankce ze strany Spojených států.
„Na vlně těchto obav z geopolitického vývoje se pak vezou spekulanti, kteří vyhánějí cenu ropy na zmíněná maxima od roku 2014,” uzavřel Kovanda.