Článek
"Jako jediní v republice jsme od báňského úřadu obdrželi licenci k takovým vrtným pracím," řekl manažer projektu Antonín Tym. Realizaci vrtu podle něho předcházejí průzkumy včetně instalace stanic, které budou monitorovat seismickou aktivitu v okolí Litoměřic. Nyní fungují čtyři, nejnovější byla zprovozněna ve středu v Terezíně.
Podobný geotermální vrt připravovala firma Entergeo v Semilech. Obyvatelé města ale loni v referendu rozhodli, že jej nechtějí. Obavy z otřesů, hluku a znečištění podzemní vody převážily nad šancí získat levnější vytápění.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Usilují o peníze z EU
Litoměřice nyní potřebují podle Tyma na vrt včetně nutných přípravných prací získat 400 až 500 miliónů korun.
Město se chce přihlásit do evropského projektu Horizont 2020. Podmínkou pro zařazení je spolupráce minimálně tří evropských zemí. Litoměřice už nyní spolupracují s odborníky z Německa nebo Francie. Právě francouzští vědci teď v okolí Litoměřic ověřují dvě metody na výzkum geotermální energie právě v urbanizovaném území.
"Prostředky na výzkum se nám už daří získávat, ucházíme se i o peníze od Technologické agentury ČR," uvedl Tym. Město podle něho při přípravě dílčích projektů spolupracuje s Akademií věd ČR, Karlovou univerzitou, Technickou univerzitou Liberec a Českou geologickou službou.
V hloubce je až 200 stupňů
Teprve vrt do pětikilometrové hloubky ukáže, jak silný zdroj tepla se v podzemí nachází. Odborníci předpokládají teplotu od 150 do 200 stupňů Celsia.
"Jistotu budeme mít až ve chvíli, kdy se tam vrtem skutečně dostaneme," uvedl Tym. Teprve v případě příznivého výsledku by město přistoupilo k další etapě projektu, tedy zřízení druhého hlubinného vrtu umožňujícího komerční využití.
Schéma plánovaných geotermálních vrtů v Litoměřicích
Získaná energie má v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat k výrobě tepla konvenční zdroje. "Centrální výtopna spalující hnědé uhlí je největším znečišťovatelem životního prostředí ve městě," řekl už dříve starosta Ladislav Chlupáč (ODS).
V Litoměřicích už jeden průzkumný vrt mají. Byl proveden před sedmi lety do hloubky 2,1 kilometru a potvrdil potenciál geotermální energie pod městem. Je stále jedinou tak hlubokou sondou na českém území. Provedení vrtu stálo 73 miliónů korun a financovalo jej ministerstvo životního prostředí. Město pak vrt odkoupilo za přibližně 21 miliónů korun.
Jak Novinkám upřesnila mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová, nový vrt nebude na ten starý navazovat. Původní vrt bude využíván za účelem kontrol a měření. Podle schématu má nakonec jít o tři pětikilometrové vrty, do prostředního se vhání studená voda a dvěma okrajovými se čerpá horká voda.
Celkem do projektu Litoměřice za posledních deset let investovaly 45 miliónů korun. Odhadované celkové náklady na praktické využití geotermální energie jsou přibližně 2,5 miliardy korun.