Článek
"Jsme rádi, že všechny prvky bankovní unie zapadají do sebe," řekl Van Rompuy. Připomněl, že podle původních slibů bylo dohody o SRM skutečně dosaženo do konce letošního roku.
Vedle SRM je dalším pilířem bankovní unie dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se od příštího roku ujme Evropská centrální banka. Třetím pilířem bankovní unie jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.
Unijní prezident současně vyzval Evropský parlament, aby co nejrychleji schválil dohodu o SRM, kterou po dlouhých jednáních schválili ve čtvrtek ministři financí EU a poté ji potvrdili i lídři osmadvacítky. Podle Van Rompuye by dohoda měla být schválena do voleb do EP do května.
Podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze dosažená dohoda zůstala za očekáváními většiny europoslanců.
Nynější předseda EP Martin Schulz dnes nicméně poměrně ostře kritizoval dosaženou dohodu, která je podle něj příliš složitá a zaostává za očekáváním europoslanců. Výhrady dala najevo podle diplomatů i Evropská komise.
Podle českého premiéra Jiřího Rusnoka Německo k dohodě o mechanismu přidá své jednostranné politické prohlášení, kterým zdůrazní svůj předpoklad, že prvních deset let bude mechanismus kryt z národních zdrojů, a nedojde tedy ke změnám legislativy týkající se Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Silnou kritiku ze strany Evropského parlamentu Rusnok vnímá, nutné je podle něj hledat rovnováhu mezi podle něj možná až příliš velkými očekáváními europarlamentu a "realitou možné dohody", kterou ukazuje závěr jednání ministrů financí.
Lídři Evropské unie na společné fotografii při summitu v Bruselu
Mnozí účastníci jednání podle českého premiéra apelovali na europarlament, aby si uvědomil, že dosažený kompromis je maximum možného. "Pokud to někdo bude přetahovat přes míru, tak se může stát, že nedosáhneme ani toho," poznamenal.
Bankovní unie má předejít hlubokým otřesům v bankovním sektoru, k jakým došlo po finanční krizi v roce 2008, a omezit státní náklady na záchranu bank. Jedním z hlavních bodů dohody je vytvoření společného fondu během deseti let ve výši 55 miliard eur (asi 1,5 biliónu korun), který by měl zkrachovalé banky pomoci sanovat.
