Lidí nad 65 let pracuje jen zlomek. Zaměstnavatelé by o ně přitom stáli

Reagoval tak na záměr ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit věkovou hranici pro nárok na starobní důchod. Kalkuluje se i s limitem 68 let, dnes přitom platí 65 let.

„Většina lidí odchází do důchodu jen proto, že dosáhli důchodového věku. Je to obrovská škoda. V sektoru bílých límečků je potenciál obrovský. Někteří v něm mohou pracovat do 75 let i víc, samozřejmě, že častěji na zkrácený úvazek. Myslím, že v tomto sektoru by zvýšení věku pro odchod do důchodu nebyl takový problém,“ řekl Právu Jásek.

Český statistický úřad ve své zprávě Senioři v datech za 2. čtvrtletí 2022 tvrdí, že aktivita seniorů se zvyšuje. Ve věku 60 až 64 let bylo ekonomicky aktivních necelých 56 procent lidí, zatímco před deseti lety to byla přesně polovina. O poznání horší čísla však figurují u osob nad 65 let. Ekonomicky aktivních je 7,2 procenta, v roce 2012 to bylo 4,6 procenta.

Firmy se podle Jáska už dnes snaží zaměstnance udržet a před odchodem do důchodu je často přesvědčují, ať pokračují dál. A to i za cenu vyšších nároků na zdravotní péči.

„Firmy si na to zvykají a počítají s tím. A pořád je lepší toho člověka zaměstnat než nezaměstnat,“ dodal Jásek.

Ne všichni senioři mají však stejné možnosti. „Jsou profese, které už lidé ve vyšším věku dělat nemůžou, a ne vždy je v nich možnost posunout se na poradenskou funkci, kde není tolik fyzické práce. Např. ve stavebním průmyslu a hutním průmyslu to není reálné. Takovou práci lidé nemohou vydržet. Určitě nemohou odejít do důchodu až v 68 letech,“ zdůraznil Jásek.

Mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková popsala, že starší lidé musí často reagovat na měnící se požadavky firem, které často souvisí s technologickým pokrokem. Na důležitosti tak získává celoživotní vzdělávání, které Úřad práce (ÚP) finančně podporuje ve svém programu „POVEZ II“.

Dohromady ÚP evidoval v lednu přes 283 tisíc uchazečů o práci, z nich necelých 103 tisícům je více než 50 let. Z toho necelé čtyři tisíce uchazečů dosáhly věku 65 let a víc, asi 27,5 tisíce lidí se pohybuje ve věku 60 až 64 let.

Po celé republice funguje hned několik projektů, které jim mají pomoci udržet se aktivní. Např. ve Středočeském kraji je to „Začínáme po 50“, v Moravskoslezském „Jdi dál! 50+“, v Pardubickém „Nový start pro aktivní život“ atd.

Zaměstnávání osob v předdůchodovém věku pak úřad podporuje i dalšími nástroji. „Jedná se například o rekvalifikace, podporu veřejně prospěšných prací, individuální poradenství, příspěvek na zahájení podnikání nebo příspěvky na zřízení či vyhrazení SÚPM (společensky účelné pracovní místo),“ vyjmenovala Beránková.

Práce i pro starší zaměstnance na trhu prý je. „S ohledem na současnou situaci na trhu práce, kdy zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance, mají i lidé nad 50 a 55 let mnohem vyšší šance na pracovní uplatnění,“ řekla Právu.

„Mezi nejčastější překážky na cestě k získání zaměstnání patří nedostatečná znalost cizích jazyků a ovládání počítačové techniky. Na druhou stranu jsou tito uchazeči zodpovědní, velmi dobře spolupracují a mají reálné požadavky,“ dodala.

Pokud mají starší lidé problém pracovat kvůli zdravotnímu omezení, může jejich zaměstnavatel získat finanční podporu na tzv. sdílené pracovní místo, kde se střídají zaměstnanci se zkrácenými úvazky.

Ekonom Filip Pertold, který se podílí na přípravě důchodové reformy na MPSV, souhlasí, že firmy o lidi bez ohledu na pokročilejší věk zájem mají. „Jen malý počet lidí si není schopen najít práci,“ míní.

„Hodně seniorů odchází ze zaměstnání s nižší kvalifikací do předčasných důchodů, které jsou v Česku poměrně výhodné. Je tu prostor pro částečné úvazky. Ve věkové skupině 55 plus jich máme poměrně málo, například ve srovnání s Německem. Lidé by měli mít možnost dostat dotaci na přeškolovací kurzy,“ dodal.