Bída v Česku? Naopak. Lidem hrozí chudoba nejméně z celé EU

Loni bylo v EU celkem 94,6 milionu osob neboli 21,4 procenta obyvatelstva ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. To znamená, že lidé žili v domácnostech, kde panovalo alespoň jedno ze tří následujících rizik chudoby a sociálního vyloučení: riziko chudoby, závažná materiální a sociální deprivace nebo život v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce, uvedl ve středu Eurostat.

Vůbec nejhůře v unii na tom loni bylo Rumunsko, kde byla chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožena téměř třetina obyvatelstva. Třicetiprocentní podíl těchto osob Eurostat evidoval také v populaci Bulharska.

Naopak nejnižší podíl v EU statistici zaznamenali v Česku, a to rovných 12 procent. Dále následovalo Slovinsko (14 %), Finsko a Polsko (shodně 16 %).

Častěji se toto ohrožení týkalo žen než mužů a spíše mladých dospělých než starších. Roli také sehrálo vzdělání, lidé s nižším dosaženým vzděláním byli ohroženi více. Velké riziko pak bylo zejména u nezaměstnaných osob.

„Není překvapením, že pracovní postavení bylo jednou z hlavních socioekonomických charakteristik, které měly dopad na riziko chudoby nebo sociálního vyloučení. Zatímco v roce 2023 činilo riziko chudoby nebo sociálního vyloučení v EU 11,3 procenta u zaměstnaných osob a 18,7 procenta u důchodců, u nezaměstnaných osob to byly téměř dvě třetiny (66,3 %) a u ostatních neaktivních osob, tedy těch, kteří z jiného důvodu než z důvodu odchodu do důchodu nepracovali nebo byli nezaměstnaní, 43,2 procenta,“ konstatoval v jednom ze svých závěrů Eurostat.

V Česku je dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, i díky tomu se tak nejspíš ve statistice octlo na špici. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil Novinkám řekl, že velmi nízká nezaměstnanost je patrně jedinou objektivní výhodou Česka, která ve srovnání s průměrem Evropy snižuje podíl lidí ohrožených chudobou. Statistika jinak podle něj Česku přehnaně lichotí, protože je prý v některých ohledech zkreslující.

„Zaprvé tento ukazatel považuje za chudého toho, kdo vydělává méně než 60 procent mediánu v rámci své země,“ tvrdí. V Česku byl podle Českého statistického úřadu medián mezd za první čtvrtletí tohoto roku 36 651 Kč. Šedesát procent z mediánu pak je 21 991 Kč.

Životní úroveň, kterou příjem v podobě 60 procent mediánu umožňuje, je však mezi členskými státy dramaticky odlišná. „Například občan bohatého Lucemburska vydělávající 60 procent tamního mediánu, je i po zohlednění rozdílné cenové hladiny mnohem bohatší než Čech, který bere 60 procent tuzemského mediánu. Do statistik ovšem vstoupí oba jako ohrožení chudobou. Spíše než o skutečné chudobě tak tento ukazatel vypovídá o tom, jak moc je daná země rovnostářská,“ soudí Hradil.

Jako druhý problém znevýhodňující Čechy, jenž statistika Eurostatu nezohlednila, pak vidí exekuční srážky uvalené na jednotlivé obyvatele. „Pokud má některá země jako například Česko vysokou míru exekucí, pak v ní sice zdánlivě mnoho lidí vydělává obstojné mzdy, což Eurostat zahrne do své statistiky, ovšem část těchto mezd je jim obratem zabavena, což naopak úřad ignoruje,“ dodal.

Česko ovládlo tuto statistiku i v roce 2022, kdy byl podíl ještě o něco nižší, a sice 11,8 procenta. Průměr celé EU byl ve srovnání s rokem 2022 také nepatrně lepší. Tehdy bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 95,3 milionu lidí, což představovalo 21,6 procenta unijní populace.