Lidé v Krušných horách se bojí těžby lithia

Premiér Petr Fiala (ODS) při středeční návštěvě průmyslové zóny Dukla, kde se má ruda zpracovávat, slíbil, že bude nastaven nový model, aby starostové i kraj měli informací dostatek. Ministr průmyslu Josef Síkela (STAN) zase ujišťoval, že těžba bude mít na životní prostředí co nejmenší možné dopady.

„Jako samosprávy jsme měli a ještě pořád máme velké obavy, jaký bude mít tento provoz vliv na nás a na naše občany. Chtěli jsme rozptýlit obavy, co ten projekt bude obsahovat, protože jsme zatím ty informace nedostávali,“ řekl ke schůzce s premiérem a ministry starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná).

Cílem jednání se starosty bylo podle premiéra nastavit takový model komunikace, aby měly kraj a obce dostatek informací. „Proto bude v pracovní skupině reprezentant vlády,“ řekl Fiala.

To starostové přivítali. „V uvozovkách dohlédne na to, aby vše běželo ku prospěchu samospráv ve smyslu informací. Toho si mimořádně vážíme. Je to první krok, abychom se dobrali konce,“ uvedl Sváda.

„Panu premiérovi jsme sdělili obavy, co se týče dopravy, pásových dopravníků i místa zpracování,“ řekl Sváda. Starostové požadují spíše dopravu rudy po železnici, trať je ale zastaralá. Preferovali by také, aby se ruda zpracovávala jinde.

„Chceme vědět, jakým způsobem byla vybrána právě tato lokalita. Chceme jasná data,“ požadoval Sváda.

„Obavy máme poměrně velké, přímo u nás má být důlní závod. Lidé pamatují, když přes Dubí jezdily kamiony nákladní dopravy, bojí se prašnosti, hlučnosti, protože Cínovec a Dubí jsou lokality, kam lidé jezdí spíše za odpočinkem. Provozuje se tam zimní turistika, je to lázeňské město, obáváme se, že to může mít negativní dopad právě na tuto oblast,“ prohlásil starosta Dubí, pod které spadá Cínovec, Jiří Kašpar (ODS).

Dolování lithia, které se používá k výrobě baterií, připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Starostové s ní chtějí o lokalitě ještě jednat, stejně jako o dopravě lithiové rudy. Závěrečná studie proveditelnosti bude k dispozici koncem letošního roku. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun.

Geomet vytipoval 27 míst, kde by zpracovatelský závod mohl stát. „Všechny varianty jsme posoudili důkladně, jsme přesvědčeni o tom, že námi navržená varianta má nejmenší dopad na životní prostředí a na obyvatelstvo. Budeme se snažit přesvědčit místní, že to nebude mít takový zásah do jejich životů a že to je benefit nového odvětví, které přinese práci a peníze do kraje,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Podle ministra Síkely najde při zpracování lithia v regionu práci zhruba 2000 lidí. „Zásadní prioritou je co nejmenší dopad těžby na životní prostředí. Těžba by měla probíhat v hloubce několika set metrů, vytěžený materiál se nebude skladovat v areálu závodu ani v jeho sousedství. Zhruba polovina materiálu se vrátí do dolu zpět jako zakládka,“ řekl Síkela.

Těžit se má zhruba 150 až 450 metrů pod povrchem. Po­dle záměru do závodu na zpracování nadrcenou rudu doveze lanovka nebo pásový dopravník, nezpracovanou část odvezou vlaky na výsypku do Tušimic a nevyužitelná část zamíří zpět do dolu.

Premiér Petr Fiala letos v květnu řekl, že ČR má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy.

Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, v lokalitě jsou tři procenta světových zásob. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25 tisíc tun odběratelem požadované formy lithia, což podle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400 tisícům až 800 tisícům elektromobilů. Celková investice do těžby je podle ředitele Severočeských dolů Iva Pěgřímka okolo 14 mi­liard korun.