Článek
Jako východisko vidí většina lidí (72 procent) náhradu současného důchodového systému úplně jiným nebo aby současný systém doznal zásadních změn. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM provedeného počátkem května.
Nespokojenost s výší důchodů a nejistota, zda starobní důchody stačí na pokrytí základních potřeb, stejně jako kritické názory na důchodový systém, byly patrné již na konci devadesátých let a zhruba od poloviny roku 2002 se viditelně zvyšovaly. Největší nárůst zaznamenaly pochybnosti, zda lze průměrným starobním důchodem zabezpečit základní potřeby důchodců (od června 2002 nárůst o 16 procent).
Obavy rostou s věkem
Názory na výši důchodů pro staré lidi a systém důchodového zabezpečení jsou významně ovlivněny věkem. Kritická stanoviska zřetelně narůstají již od staršího středního věku (45-59 let) a s největší intenzitou se projevují ve věku nad 60 let. Stejnou nespokojenost jako věková skupina nad 60 let projevují také sami důchodci.
Do hodnocení starobních důchodů se rovněž promítá úroveň zajištění domácnosti. Zatímco z domácností velmi dobře nebo solidně zabezpečených hodnotí starobní důchody jako nepřiměřené 60 % lidí, z rodin, které se považují za špatně zajištěné nebo chudé, to je 79 %.
O tom, že průměrný starobní důchod nestačí na pokrytí základních potřeb důchodců, je přesvědčeno 48 % lidí z rodin s velmi dobrým nebo solidním materiálním standardem a 75 % z rodin špatně zajištěných nebo chudých.
Názor, že důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří, zastává 65 % z domácností zabezpečených dobře nebo solidně a 82 % ze špatně zajištěných nebo chudých.
Důchodci v Česku skutečně na rozhazování příliš nemají. Jestliže průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí 2007 vzrostla činila 20 399 korun, většina českých penzistů dostává důchod v rozmezí sedm až devět tisíc korun.