Článek
Oproti předloňskému roku pak neschopenek ubylo. Tehdy totiž bylo v dočasné pracovní neschopnosti 3,46 milionu lidí, uvedl Český statistický úřad. Tento počet byl ale ovlivněný tím, že ještě naplno fungovaly kvůli covidu karantény a že některým lidem vydaly hygienické stanice a praktičtí lékaři neschopenku duplicitně.
V roce 2021, kdy jela pandemie naplno, bylo v dočasné pracovní neschopnosti 2,75 milionu a v roce 2020 pak 2,39 milionu lidí.
Více než dvě pětiny lidí loni s neschopenkou doma zůstaly kvůli nemocem dýchací soustavy. A to především kvůli akutním infekcím či chřipkám. Pokud si odmyslíme kategorii ostatní nemoci, kam spadají i karantény, tak na druhém místě byly nemoci pohybové soustavy. Zde lidi nejčastěji trápily poruchy páteře.
Při přepočtu vydaných neschopenek na sto osob nejčastěji marodili pracovníci ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti vzdělávání. Naopak nejméně zůstávali doma na nemocenské zaměstnanci a pojištění živnostníci z odvětví nemovitostí. Tedy například realitní makléři.
Výrazně méně se pak na nemocenskou při přepočtu na sto neschopenek spoléhali i pracovníci v informačních a komunikačních činnostech. To jsou například programátoři. Důvod je poměrně jasný. Jednak mohou častěji zůstávat doma na home office, jednak mají výrazně vyšší mzdy a nemocenská se jim nevyplatí.
Většina neschopenek pak byla loni vydána kvůli nemocem, 92 procent. Kvůli úrazu o ni požádalo 212 tisíc lidí.