Lidé si sami vyrábějí lacinější elektřinu

„Je to stále více normální. Pomáhá Nová zelená úsporám pro fotovoltaiky, tepelná čerpadla a bateriová úložiště. S využitím dotací je ekonomická návratnost kolem deseti let, bez dotace by to bylo asi o pět let déle,“ sdělil Právu Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie. „Tepelné čerpadlo před pár lety stálo 300 tisíc, teď se dá pořídit i za polovinu,“ upozornil Gavor.

Podobně zlevňují i fotovoltaické panely. Zatímco před deseti lety panely s výkonem pod 300 wattů stály kolem 20 tisíc korun, v současnosti se dají pořídit už pod 5000 korun.

Čerpadlo ročně ušetří až 25 tisíc korun oproti plynovému vytápění rodinného domu, tři panely ušetří ročně i několik tisíc.

Systém pro rodinný dům, tedy např. fotovoltaiku s bateriemi, lze podle Gavora díky státní podpoře pořídit již od 100 tisíc a toto řešení sníží platbu za elektřinu až o 80 procent. Ceny za pořízení zařízení navíc rok od roku klesají.

Gavor zdůraznil i výhodnost investice do energetické soběstačnosti ve srovnání s tím, kdybyste ušetřené peníze nechali na kontě v bance. „Když vezmete v úvahu současné úrokové sazby, které dostanete za peníze uložené v bance, tak je investice výhodná. Systém vydrží fungovat nejméně 15 let, pak sice trochu klesá jeho účinnost, ale ještě dalších pět let by měl pracovat,“ vysvětlil.

„Výše investice u rodinných domů se podle použitých technologií pohybuje od 100 do 300 tisíc korun, takže to není úplně finančně nedostupné,“ doplnil.

Zájem mezi lidmi proto roste. Podle Ondřeje Charváta z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí zažádalo o podporu v rámci Nové zelené úsporám již 4340 domácností, které se přihlásily o dotace v celkové výši bezmála 375 milionů korun. Proplaceno bylo dosud 3067 žádostí za 252 milionů.

„Největší zájem je o fotovoltaiky bez akumulace a celkovým využitelným ziskem přes 1700 kWh ročně, jde o celkem 1724 žádostí za 96 milionů korun. Podle objemu alokace finančních prostředků ale vedou fotovoltaiky s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem přes 4000 kWh/rok. Tam jde o celkem 1035 žádostí za 157 milionů korun,“ upřesnil Právu mluvčí Charvát. U fotovoltaik bez akumulace podle něj vychází dotace v průměru na 56 tisíc korun.

Výše dotace je obecně nastavená na maximálně 50 procent uznatelných nákladů s fixní částkou podle jednotlivých opatření. K tomu je možné získat i bonus za kombinaci realizovaných opatření.

„Příspěvek na nejjednodušší a investičně nejméně náročné projekty, jako je fotovoltaika pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem, vychází v průměru na 35 tisíc korun. U nejnáročnějších systémů, jako je například fotovoltaika s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem přes 4000 kWh ročně, vychází dotace v průměru na 152 tisíc korun,“ řekl Charvát.

Gavor doporučuje zájemcům o pořízení fotovoltaiky, aby si nejprve dobře zmapovali charakter své spotřeby. „Bez toho jim dodavatel nebude schopen poradit. Doporučuji prohlédnout faktury za co nejdelší období a také vzít v úvahu, zda neplánují používat další velké spotřebiče elektřiny, třeba bazén na zahradě,“ uvedl.

Nejprve by doporučil kontaktovat stávající dodavatele energií. „Všichni velcí dodavatelé tyto systémy už nabízejí. Je ale dobré nechat si poslat více nabídek a až pak se rozhodnout. Úspory pak činí 70 až 80 procent spotřeby. Jsou i řešení pro chalupy či hájenky, kdy spotřebitel není vůbec připojen k síti, ale spíše bych doporučoval kombinaci s propojením se sítí,“ dodal.

Pokud někdo elektřině rozumí, může si systém postavit doma sám. Cena pak podle Reného Schaffera ze Svatého Pole u Dobříše vyjde na polovinu. Na střeše má panely o příkonu 1,2 kilowatt, sám dokoupil baterie s kapacitou dva kilowatty. Na to mu doma bez problémů funguje většina spotřebičů. „Běží na tom čerpadlo, lednice, osvětlení celého domu, mrazák a pračka,“ řekl Právu Schaffer. S takovou instalovanou kapacitou ušetří ročně asi čtvrtinu spotřeby, tedy kolem 3500 korun, což mu zaplatí jeden fotovoltaický panel.

„Investoval jsem celkem asi 50 tisíc korun. Panely stály 20 tisíc korun, měnič osm tisíc korun. K tomu je třeba připočíst další náklady na elektroniku ve výši asi pět tisíc korun a 20 tisíc na akumulaci elektřiny,“ uvedl.

Na instalaci panelů je potřeba jen stavební povolení na jejich umístění na střechu. „Dělá se to na ohlášení, v rámci rekonstrukce střechy,“ dodal s tím, že samotná instalace v rodinném domě nezabere mnoho času, stačí nejvýše jeden den a pak už můžete začít vyrábět elektřinu.