Článek
Vyplynulo to z průzkumu názorů zhruba tisícovky lidí ve věku 18 až 60 let na důchodovou reformu. Pro finanční skupinu ČSOB ho uspořádala agentura Media Tenor. Výsledky průzkumu minulý týden představil předseda představenstva penzijního fondu ČSOB Stabilita Petr Beneš.
Jenže názor občanů se velice rozchází s tím, co před nedávnem prezentovaly politické strany v prvních výpočtech možných variant důchodové reformy. Všechny parlamentní strany počítají s postupným prodlužováním důchodového věku na minimálně 65 let pro muže i ženy, a s výjimkou komunistů všechny nabízejí příštím důchodcům ze státního pilíře mnohem méně peněz, než dostávají současní penzisté.
Přitom za přijatelný označila důchod ve výši 10 až 14 tisíc celá polovina respondentů. Dalších více než třicet procent dotázaných považuje za přijatelnou penzi od šesti do deseti tisíc. "Požadavky občanů jsou minimálně o třetinu vyšší, než je navrhováno politickými stranami," upozornil však Beneš.
Nutno dodat, že komunisté chtějí příštím penzistům zajistit důchod kolem 40 procent průměrné mzdy. Tedy na přibližně stejné úrovni jako je dnes, ovšem za cenu vysokého deficitu důchodového účtu.
Nechtějí platit víc
"Průzkum ukázal, že občané žijí v iluzi. Ve stáří čekají příliš štědrou ruku od státu, nemají správné informace a nechovají se racionálně," shrnul výsledky Beneš. Že lidé nemají realistické představy, si myslí i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
"Myslím, že tady se někdy vyvolávají iluze, které prostě nemohou nastat. Pokud bychom chtěli zvýšit důchody na dvojnásobek proti nynějšímu stavu, určitě by to bylo příjemné pro důchodce. Ale znamenalo by to, že místo dnešních 28 % z příjmů, které se na důchody odvádějí, bychom museli odvádět 56 procent. To není žádná vyšší moc. Stát nemá jiné příjmy než to, co vybere na daních a na pojištění," uvedl ministr pro Právo.
Jenže občané nechtějí, aby se jim odvody zvyšovaly. Celkem 74 % respondentů zvyšování sazeb na financování důchodů odmítlo. Jen 26 procent je jich ochotno zvýšení pojistného akceptovat.
Reforma bude bolet
Penzijní reforma, která se má v plné míře dotknout současných třicátníků, bude pro většinu z nich s největší pravděpodobností bolestná. Výpočty jednotlivých variant politických stran potvrdily, že ať bude nakonec přijata kterákoli, jen lidé s vysoce nadprůměrnými příjmy kolem 200 až 300 procent průměrné mzdy by si mohli proti současnému stavu polepšit.
Ačkoli na jedné straně průzkum ukázal, že 86 procent dotázaných ví, že nevystačí se státním důchodem, na druhé straně si lidé nehodlají peníze, které dostanou navíc, odkládat na stáří. S tím například počítá ODS, která chce razantně snížit pojistné, zavést pro všechny rovný důchod na úrovni kolem 20 procent průměrné mzdy a nechat na občanech, jak naloží s ušetřenými penězi.
Z průzkumu ale vyplynulo, že zvýšení čistých příjmů není vůbec zárukou vytvoření rezervy na stáří. Udělal by to v současné době jen jeden člověk z deseti. Většina lidí (42 %) by tyto peníze použila na zvýšení své spotřeby a na placení dluhů.
Jednatřicet procent by tyto peníze použilo jako úsporu na horší časy, například pro případ propuštění z práce či onemocnění. Šestnáct procent dotázaných by peníze použilo na vzdělání. "To znamená, že drtivá většina by potom v důchodu zůstala jen na tom, co jim poskytne státní pilíř," dodal Beneš.
Nechtějí zadlužovat budoucí generace
Nejvíce lidí - 56 procent -by preferovalo, kdyby jim ve stáří pomohl stát. Asi pětina dotázaných (22 %) spoléhá na penzijní fondy, 17 procent na vlastní úspory a jen pět procent na děti. Za nejdůvěryhodnější zdroj příjmů pro důchod však lidé považují na prvním místě vlastní úspory a až na druhém místě stát. Další v pořadí jsou penzijní fondy a nakonec vlastní děti.
Jednoznačně však lidé nesouhlasí se zadlužením budoucích generací, aby sami měli přijatelný důchod. Proti tomu se vyslovilo 75 procent dotázaných.
O podobě důchodové reformy by v nejbližší době měli začít jednat lídři parlamentních politických stran. Svolat je hodlá premiér Jiří Paroubek. "Myslím si, že budeme mít určitý expertní podklad pro toto jednání, a budeme se snažit dohodnout na dalším postupu," řekl Právu.
