Článek
Na jedné straně stojí rada lékařů, že nemocný člověk by měl zůstat pár dní doma. Oproti tomu je však nutné vzít v potaz fakt, že rodinný rozpočet může týdenní onemocnění významně poznamenat. S nachlazením si doma poleží jen čtvrtina nemocných, dalších 10 % lidí se vydá za lékařem.
Zatímco absence dvou tří zaměstnanců může pro středně malý pracovní kolektiv představovat velký problém, z makroekonomického hlediska je sezónní nachlazení či dokonce chřipková epidemie zanedbatelnou epizodou.
„Vliv chřipkové epidemie běžného rozsahu na ekonomiku je obdobný jako například vliv výkyvů počasí. Mění strukturu spotřeby, může způsobit potíže při zajištění chodu některých podnikových provozů, dopad ale bývá jen krátkodobý,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank s tím, že jen výjimečně je natolik významný, aby ovlivnil měsíční makrodata o průmyslu či maloobchodních tržbách.
Mnohem významnější dopad má tedy období nachlazení na rodinné rozpočty. Pokud si nachlazený nevezme dovolenou, může první tři dny počítat s výpadkem příjmu. Následující dny dostává pouze poměrnou část svých standardních příjmů. Navíc hrozí onemocnění dalších členů rodiny včetně dětí, jejichž nemoc má také výrazný dopad na rodinný měsíční příjem.