LG chce gigafactory dřív než VW. Na severní Moravě

„LG i vzhledem k přítomnosti jihokorejských automobilek Hyundai v Nošovicích a KIA na Slovensku má zájem o Moravskoslezský kraj. Továrnu chtějí postavit co nejrychleji, ideálně už příští rok,“ potvrdil Právu obeznámený zdroj.

Volkswagen by v případě, že se rozhodne pro Českou republiku, mohl podle člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna stavbu v Líních u Plzně zahájit až ve třetím čtvrtletí roku 2024 a továrna by mohla vyrábět v roce 2027. Korejci chtějí spustit výrobu mnohem dříve.

Podle zdroje ale není k dispozici moc pozemků, které by jim stát či kraj mohly nabídnout. „Greenfieldů (zelených luk) je málo a vhodných brownfieldů (nevyužitých areálů) vlastně také, navíc každý má nějaký problém a většinou nejsou ani dostatečně velké,“ dodal zdroj.

Potíž s adekvátními pozemky pro podobné projekty po celé republice potvrdil Právu i mluvčí agentury CzechInvest David Hořínek. „V případě investic s potřebou více než sta hektarů je nabídka pozemků značně omezená. Pro investici gigafactory bylo zvažováno 13 lokalit po celé ČR, ale téměř žádná nesplňuje požadavky připravenosti či technické vybavenosti,“ uvedl.

Zdroj Práva doplnil, že LG se o Česko zajímá už delší dobu a zástupci vlády korejské společnosti nabízeli i lokality v jiných regionech, například v Karlovarském kraji. Pozornost LG se ale soustřeďuje na severní Moravu a Slezsko.

„Poohlížejí se však i v jiných zemích, určitě v Polsku,“ upozornil zdroj Práva. LG přitom už u polské Vratislavi továrnu má a nyní ji rozšiřuje tak, aby ročně vyráběla baterie o kapacitě až 100 gigawatthodin, což by stačilo pro více než milion elektromobilů. Tímto se stane největší továrnou na baterie na světě.

Míst pro gigafactory LG se v moravskoslezském regionu nabízí několik. „V úvahu připadá zóna u mošnovského letiště, kterou kraj rozšiřuje i kvůli plánovanému logistickému centru armády, případně některý z brownfieldů po těžbě uhlí na Karvinsku,“ řekl Právu další zdroj. V případě, že by byl závod menší, mohl by podle něj vzniknout i v některé menší průmyslové zóně, kterých je na severu Moravy a ve Slezsku víc.

V Mošnově navíc nedávno vznikl největší terminál kombinované dopravy v Česku, v němž je propojena železniční, silniční a letecká nákladní doprava. Vznikl v těsném sousedství Letiště Leoše Janáčka Ostrava, na někdejších pozemcích města Ostravy.

To, že o továrně jednají s českým státem vedle německého Volkswagenu i Jihokorejci, připouštěl už v minulém volebním období tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) a to, že jednání pokračují, nedávno potvrdil i premiér Petr Fiala (ODS).

Další dobře informovaný zdroj Právu sdělil, že velká investice by skutečně mohla přijít brzy. „Roky 2023 a 2024 by se mohly stát roky velkých investic,“ poznamenal.

Ačkoliv se v posledních týdnech ve veřejném prostoru živě debatuje o gigafactory Volkswagenu na Plzeňsku, podle něj „paradoxně blíže k realizaci má ta druhá v Moravskoslezském regionu“. Existuje podle něj zájem, aby zde bylo více hráčů a ukázalo se koncernu Volkswagen, že Česko „nedrží úplně v hrsti“.

„Zaslechl jsem, že se jednání s LG obnovila. Pokud to tak je, tak je to jedině dobře,“ reagoval nyní pro Právo Havlíček.

Výši potenciální jihokorejské investice zdroje nezmínily, ani výši pobídky ze strany státu. Avšak Volkswagen v případě realizace stavby letištního areálu Líně u Plzně předpokládá investice až za 120 miliard korun. Byla by to nejvyšší zahraniční investice do výstavby podniku v Česku.

Pro porovnání, továrna americké Tesly u německého Berlína, která zahájila výrobu elektromobilů letos v březnu, vyšla na 5,5 miliardy eur (zhruba 134 miliard korun).

Továrny na baterie by v Česku zaměstnaly tisíce lidí, u Volkswagenu se mluví o čtyřech tisících pracovních míst.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už dříve Právu řekl, že realizace gigafactory je klíčová. „Rozdílový projekt to může být pro celou naši ekonomiku. Nechci nikomu připomínat, co býval (automobilový) Detroit kdysi a čím je dnes,“ podotkl.

Síkela připustil, že by příprava pozemků mohla stát vyjít na devět miliard korun, ale přínos ekonomice by podle něj byl mnohonásobně vyšší. „Bavíme se o kumulovaných nárůstech HDP – za roky 2024 až 2033 je to 770 miliard korun,“ sdělil Právu.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka Právu nyní potvrdil, že jednání o gigafactory s druhým možným investorem pokračují. „Zatím je nebudeme blíže komentovat. Důvodem je snaha, aby probíhala co nejvíce hladce,“ uvedl.

Podle Miroslavy Chlebounové z odboru kanceláře hejtmana Moravskoslezský kraj potřebuje, aby se v regionu usídlily prosperující firmy, a kraj dlouhodobě pracuje na tom, aby byl pro nově příchozí investory atraktivní.

„S potenciálními zahraničními investory jsou vedeny i konzultace o možnosti postavit v Moravskoslezském kraji gigafactory, stejně jako další projekty, které by doplnily stávající mozaiku automobilového průmyslu v našem kraji. V této fázi jednání však není možné poskytnout žádné další informace a komentáře,“ napsala v úterý Právu Chlebounová.

Volkswagen chce rozhodnout o stavbě továrny v těchto dnech, do konce roku. Také postoj Jihokorejců by mohl být jasnější v blízkých týdnech. I Volkswagen alternativně zvažuje gigafactory v Polsku, nebo v Maďarsku.

Pokud by obě firmy zvolily Českou republiku, mohly by v tuzemsku nakonec stát tři továrny, jelikož zájem postavit gigafactory má také energetický gigant ČEZ. Ten podle finančního ředitele Martina Nováka jedná s možnými investory o realizaci továrny v lokalitě hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1. O té se dříve mluvilo v souvislosti s Volkswagenem.

„Lokalita elektrárny disponuje dostatečnou plochou, robustní technickou i dopravní infrastrukturou, což jsou klíčové aspekty pro možnost realizace gigafactory. Vzhledem k odstavení této elektrárny dojde k efektivnímu využití brownfieldového pozemku, který je svou rozlohou vhodný pro tento projekt,“ řekl Právu mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Předpokládaná výrobní kapacita továrny podle něj činí 40 GWh.

Do konce příštího roku chce firma rovněž rozhodnout o tom, zda nakonec přikročí k těžbě lithia, které se pro výrobu baterií využívá. V Česku jsou odhadem asi tři procenta světových zásob lithia, a to hlavně na Cínovci na Krušnohorsku.