Lex Aš. Město na periferii chce zákon, aby nemuselo platit daně

Podobné projekty podle představitelů Aše fungují v zahraničí. V České republice by se jednalo o jejich první využití. Vyplývá to ze studie, kterou si nechalo město zpracovat.

Podle mluvčího radnice Milana Vrbaty by podpora měla zahrnovat nulové zdanění z příjmů právnických osob, nemovitostí, dividend anebo roční příspěvek na vzdělávání zaměstnanců.

Pro podnikatele by měly být podle návrhu připraveny dodatečné dotace na mzdy zaměstnanců, nájem komerčních prostor či příspěvek na marketing. Finančně podporovat by se měly i soukromé školy a zdravotnická zařízení.

Novelu zákona 130/2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků chce město podle něj prosadit přes Senát.

„V minulém týdnu senátoři v senátním výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí návrh zákona Lex Aš podpořili,“ řekl Vrbata.

Město, které se potýká s velkým úbytkem obyvatelstva, hledá podporu i u kraje, jeho zastupitelstvo by mělo návrh projednat.

Aš není schopna přilákat investice. Místní poukazují na to, že polovina obyvatel města dojíždí za prací do sousedního Německa, kde jsou mzdy vyšší o třicet až sto procent.

„Úbytek obyvatel, snížení pracovních nabídek, zhoršení lékařské péče, vysoký podíl občanů s exekucí, to jistě vypovídá o propadu kvality života,“ uvedl ašský starosta Vítězslav Kokoř (ANO) k navrhovaným změnám.

„Úzce zaměřené dotace, které se snažíme získávat, nemají dostatečný efekt a míjí se účinkem. Stát o našich problémech ví, ale moc nám nepomáhá,“ pokračoval starosta.

„Proto jsme se rozhodli přijít s iniciativou na vytvoření speciální ekonomické zóny, která může mít reformní dopad,“ dodal Kokoř.

Do navrhované ekonomické zóny by měly být podle návrhu ašské radnice umístěny výrobní kapacity podpořené investiční pobídkou ve větším rozsahu, než jsou uplatňované v současné době.

V Aši si od zavedení zóny slibují rychlejší rozvoji malých a středních podniků, zejména začínajících firem s vysokou přidanou hodnotou.

„V této zóně pak navrhujeme zavést takzvané regulatorní sandboxy (jde o způsob, jak vyzkoušet nové řešení, které stávající legislativa neumožňuje, pozn. red.),“popsal ředitel společnosti AQE advisors Jan Havránek, která studii vypracovala.

„Budou fungovat na principu jakési živé laboratoře, kde budou ověřovány inovativní přístupy k řešení stanovených problémů. Ukáže-li se jejich efekt, mohou být následně využity i pro jiné oblasti ČR,“ dodal.

Konkrétně se navrhují čtyři regulatorní sandboxy zaměřené na vzdělávání, zdravotnictví, sociální a společenskou oblast a také na prostředí ve městě a infrastrukturu. Jejich zavedení ale vyžaduje přijetí nového zákona.

„Navrhujeme vznik Lex Aš, který je založený na kombinaci několika sandboxů a dalších opatření s časově omezenou platností na deset let. To umožní vyzkoušení nových či upravených metod rozvoje v tomto území,“ vysvětloval Kokoř.

Navrhované změny jsou podle něj komplexní a jejich úspěšné zavedení je podmíněné provázaností řady resortů a spoluprací s krajem. „Aš tyto změny nemůže provést bez pomoci. Naopak je nezbytná,“ dodal starosta.

Ministerstvo financí však takový zákon odmítá. „Dotace nejsou řešením problémů města. To by se mělo spíš zaměřit na zlepšení své infrastruktury, turistického potenciálu a veřejných služeb, aby přilákalo a udrželo si pracovníky a turisty,“ uvedl mluvčí úřadu Stefan Fous.

Podle ministerstva čelí podobným problémům i další regiony. „Spíše než vytvářet nové speciální zóny, lze jít cestou zlepšení či úprav současného systému investičních pobídek,“ dodává Fous.

Ašský výběžek je zhruba ze tří čtvrtin obklopený bavorským a saským územím. „Dá se říct, že z české strany se jedná o periferii periferie. Osídlení je vysoce koncentrované, kdy dvě třetiny obyvatel žijí na třech procentech území Ašska,“ uvedl Vrbata.

Rapidně roste počet obyvatel starších 65 let a klesá roční počet narozených dětí. Převládá populace s nižším vzděláním, jen pět procent tvoří vysokoškoláci. Až 16 % obyvatel má exekuce, v průměru jich každý má zhruba šest.

Osm set lidí má hlášeno trvalé bydliště na městském úřadě. Z vlastního šetření zpracovatele studie vyplývá, že tři čtvrtiny obyvatel se necítí ve městě bezpečně a dokonce přes 80 % mladistvých plánuje město opustit.