Levný polský dovoz? Cenové rozdíly se budou tenčit

Výrazný doklad toho, jak mohou polské potraviny snižovat průměrnou spotřebitelskou cenu v tuzemsku, zaznamenali čeští zákazníci v závěru minulého roku u másla. To polské bylo často mezi nejlevnějšími.

„Česko prakticky zrušilo národní investice do zpracování a výroby potravin. Polští producenti nejenže mají různé úlevy, ale také nižší ceny energií, což se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Cenové rozdíly mezi polskými a českými potravinami se však pomalu ale jistě stírají. Jedním z důvodů je to, že polská vláda neprodloužila nulovou daň z přidané hodnoty na potraviny. Tu zavedla v roce 2022 ve snaze ulevit polským domácnostem od vysoké inflace, která předloni přesáhla 14 procent. Loni už ale značně klesla, a tak je v Polsku od dubna na potraviny pětiprocentní DPH.

„Ve střednědobém horizontu, ale nejspíš ještě ne letos, lze očekávat postupné sbližování cen. V Polsku se totiž bude zřejmě zdražovat v budoucnosti rychleji než u nás, třeba i kvůli růstu ceny lidské práce,“ upozornil agrární analytik Petr Havel.

Varšava plánuje zvýšit i spotřební daň na cigarety, pro které Češi do Polska jezdili ve velkém, krabička se tam ještě v létě dala pořídit i pod sto korun, zatímco u nás ceny začínaly na 130 korunách. Brzy se ale populární nákupy v polském příhraničí pravděpodobně přestanou vyplácet.

„Polské obchody u hranic opustily svou předchozí strategii výrazně levnějších potravin u hranic s Českem než v polském vnitrozemí, aby nalákaly české zákazníky na velký objem nákupů. Cenová strategie začala kvůli poklesu nákupů Čechů v polských obchodech generovat poměrně významné ztráty,“ konstatovala mluvčí Svazu obchodu a cestovního ruchu Michaela Henčlová.

Zmenšování cenových rozdílů se na trhu projeví. „Polské potraviny sloužily jako pomyslná cenová brzda pro tuzemské výrobky v nižších cenových kategoriích. Z dlouhodobější perspektivy by ale trend sbližování cen polských a českých potravin mohl vést k větší stabilizaci cen potravin a do jisté míry férovější konkurenci,“ míní proděkan Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze Václav Stříteský.

„Částečně by se měl snížit i tlak na slevové akce, kterými se krátkodobě zvyšovala poptávka po dražších produktech českých výrobců,“ poznamenal.

I tak ale zůstanou faktory, kvůli nimž bude část polské produkce levnější. „Polsko je podstatně větší trh s vyšší mírou konkurence v oblasti výroby a prodeje potravin, takže lze i nadále očekávat o něco levnější potraviny v Polsku,“ uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Ohledně polských potravin panuje nicméně u části Čechů jistá nedůvěra. „Podle výzkumů jsou polské potraviny v Česku poměrně silně spojovány s nízkou kvalitou. Zvýšení jejich cen tak může vést k větší preferenci tuzemských producentů, což by podpořilo domácí ekonomiku,“ dodal Stříteský.

Za negativní pověst polských potravin mohou rovněž kauzy týkající se masa, zejména kuřecího. Podle celounijního Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva jsou nálezy salmonely v polském mase poměrně časté. Jen v Česku jich podle systému byly loni tři desítky.

„Polsko je největším producentem drůbežího v celé Evropské unii, takže přirozeně těch případů má nejvíc,“ podotkl ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Odborníci nicméně soudí, že se o polských potravinách nedá říct, že by byly méně kvalitní.

„Je naprostý nesmysl se polských potravin obávat. Naopak, buďme rádi, že tu jsou, tím pádem tu je větší konkurence. Kvalita českých a polských potravin je opravdu srovnatelná,“ dodal Maier.

Co se týče nevyhovujících potravin, vede v celkovém počtu Španělsko a Itálie.

„V současnosti nemůžeme hovořit o tom, že zjištění u potravin původem z Polska svou závažností významně překračuje zjištění u potravin ze zemí, které jsou srovnatelně významnými dovozci potravin do Česka,“ potvrdil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.