Letošní inflace přihodí církvím na náhradách 7,5 miliardy

Kvůli letošní inflaci, již Česká národní banka (ČNB) odhaduje na 16,5 procenta, se církvím zhodnotí celková částka, kterou jim český stát ze zákona musí vyplatit, o neuvěřitelných 7,5 miliardy korun.

Vyplývá to z propočtu splátek ministerstva financí, které má Právo k dispozici. Podle restitučního zákona, který prosadila v roce 2012 Nečasova vláda, se stát zavázal v třiceti ročních splátkách vyplatit 59 miliard korun zúročených právě o inflaci.

V původním odhadu dopadů na státní rozpočet se počítalo s průměrnou inflací dvě procenta. Že může být inflace i osminásobná, tehdy nikdo nepředpokládal.

„Limit zastropování v tomto případě stanoven není, do propočtu se skutečně vždy použije míra roční inflace zveřejněná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) pro daný rok, jak je uvedeno v zákonné úpravě,“ řekl Právu mluvčí ministerstva financí Šimon Blecha.

Dodal, že podle zákona se nesplacená část finanční náhrady každoročně navýší o dva roky starou míru roční inflace zveřejněnou ČSÚ. To znamená, že letošní mimořádně vysoká inflace se do zbývající nevyplacené částky započítá v roce 2024.

Podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nebylo možné smlouvu s církvemi bez inflační doložky podepsat.

„Nikdo nepočítal s tím, že bude dvouciferná inflace, ale pokud bychom tehdy nechtěli podepsat inflační doložku, tak by církve chtěly peníze na dřevo, aby je mohly investovat,“ řekl Právu Kalousek.

Dodal, že inflační doložka byla kompromisem, protože původně měla být částka navýšena o průměrný úrok v komerční sféře, který se v té době pohyboval okolo pěti procent, což bylo víc než tehdejší inflace.

Letos podle propočtů ministerstva financí zůstává státu vůči církvím dluh 47 miliard korun. Ty se zhodnotí o inflaci z roku 2020, v té době byla 3,2 procenta, což zvedne dlužnou částku o 1,5 miliardy korun na 48,5 miliardy korun. Tato částka se vydělí zbývajícími roky splátek a církve na konci letošního roku dostanou roční splátku 2,3 miliardy korun. A tímto mechanismem to půjde až do roku 2042.

Podle původního scénáře se počítalo s tím, že inflace dlužnou částku navýší celkově z 59 miliard na zhruba 80 miliard korun. Při započtení 17 miliard korun jiného příspěvku, na provoz, z kterého církve budou dostávat dotace do roku 2029, mělo narovnání s církvemi vyjít na 97 miliard korun.

Pokud bude ale inflace v příštích letech dále vysoká, je možné, že restituční účet za nevydaný majetek se kumulativně zvýší o desítky miliard. A to hrozí, protože podle prognózy ČNB by měla být inflace příští rok 9,5 procenta.

Inflační doložku v minulosti kritizoval prezident Miloš Zeman, ČSSD nebo předseda ANO Andrej Babiš. S nápadem církevní náhrady zdanit ale vlády ČSSD a ANO neuspěly. Proti byly strany současné vlády. Ty nevidí žádný důvod něco udělat s vysokým zhodnocením kvůli inflační doložce. Vláda přitom počítá s tím, že energetickým firmám a možná i bankám vyměří mimořádnou daň kvůli neočekávaným ziskům, které jim přineslo zdražování energií a vysoké úroky.

„Srovnávat zvýšené výdaje kvůli inflaci s enormními zisky firem, které jim padají do klína v důsledku ruské války, je jako míchat hrušky s jablky,“ řekla Právu šéfka TOP 09 a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle ní je inflační doložka naprosto běžná věc u všech typů smluv a měnit smlouvy by bylo nezákonné.

To si myslí i předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Navíc podle nálezu Ústavního soudu z června 2013 není možné do církevních restitucí zpětně zasahovat,“ připomněl Bartoš.

O zmenšování náhrad nechtějí slyšet nic ani samotné církve. „Domnívám se, že inflační doložka není předmětem zisku, ale uchování hodnoty peněz,“ sdělil Právu generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Podobně mluví i generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš. „Církevní restituce nejsou žádný výdělek, ale jsou kompenzací za odcizený majetek. Inflační doložka zaručuje, že kompromisně dohodnutá výše kompenzace není znehodnocována na úkor okradeného – tedy církví,“ napsal Právu Vinš.