Článek
Po přechodu na letní čas bude po ránu déle tma, ale zato večer déle světlo. V neděli tedy slunce vyjde v 6:43 a zapadne v 19:31 hodin.
Kvůli posunu se zpozdí některé dálkové vlaky Českých drah. Většinou půjde o mezinárodní spoje, například ty do Mnichova, Varšavy nebo Budapešti.
„U jedenácti spojů okamžikem přechodu na letní čas naskočí zpoždění 60 minut, které se České dráhy budou snažit snížit například zkrácením pobytu vlaků ve stanicích,“ řekl Novinkám mluvčí drah Petr Pošta.
Posun se dotkne i soupravy Baltic express, která naopak vyrazí z Polska mimořádně o hodinu dříve, takže v Česku už pojede podle letního času, tedy bez zpoždění.
Lidé, kteří mají na dané spoje koupené jízdenky, dostanou zprávu o upraveném jízdním řádu e-mailem a notifikací v aplikaci Můj vlak.
Podráždění řidiči
Se změnou času je spojené vyšší riziko dopravních nehod. Řidiči mohou trpět nedostatkem spánku. Únava může působit stejně jako 0,5 promile alkoholu v krvi, varoval Roman Budský z platformy Vize 0.
Nejrizikovější podle něj bývá pondělí po změně času a pozor si mají dát hlavně mladí šoféři, senioři, profesionální řidiči a lidé pracující na směny. Mnozí si vlivu únavy na řízení nejsou vědomi. „Na začátku týdne po změně času se na silnicích potkává množství nedospalých, podrážděných lidí, jejichž schopnost vzájemné tolerance klesá,“ upozornil Budský.
Letní čas v českých zemích poprvé platil v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí Češi začali posouvat ručičky hodin v době energetické krize na konci 70. let minulého století.
Do poloviny 90. let trval letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a letní čas trvá sedm měsíců.
Zachování střídání časů kvůli původní snaze o energetické úspory dnes už ovšem není potřeba a léta se probírají námitky lékařů a psychologů argumentujících tím, že střídání časů minimálně krátkodobě negativně ovlivňuje náladu a neprospívá lidskému zdraví.
Snahy Evropské unie zavést jednotný čas ale ztroskotaly na tom, že se členské země nebyly schopny dohodnout na tom, jaký čas trvale zachovat. Některé chtějí takzvaný zimní, jiné letní.
Anketa
„Otázku změny času momentálně Evropská unie neotvírá,“ řekla Novinkám Alena Mühl, mluvčí ministerstva dopravy, které má problematiku v gesci.
I když odborníci mluví o tom, že správné by bylo zůstat u standardního astronomického zimního času, veřejnost to vidí jinak. Například v průzkumu agentury STEM před dvěma lety vyhrála varianta času letního, který preferovalo 40 procent dotázaných. U 31 procent respondentů se naopak těšil větší přízni zimní čas.
Podle výzkumníků letní čas a delší světlo večer preferují častěji mladší ročníky, zatímco starší lidé vstávají dříve, a proto by jim přišlo vhodnější mít celý rok takzvaný čas zimní.
