Článek
Není divu, když tak nevelká republika má kromě Ruzyně veřejná mezinárodní letiště ještě v Brně-Tuřanech, Ostravě-Mošnově, Karlových Varech, Pardubicích, Mnichově Hradišti a ve zkušebním provozu i v Českých Budějovicích. A dopravní letadla mohou přistávat také na neveřejných aeroportech ve Vodochodech a Kunovicích.
Že je to vážný problém, dokládají loňské výsledky. Brněnské letiště odbavilo přes půl milionu cestujících, ostravské 378 tisíc, pardubické 147 600 a karlovarské jen 45 tisíc.
Ve srovnání s touto bilancí zvláště vyniká pokračující vzestup Letiště Václava Havla, jež loni odbavilo 16,8 milionu lidí, tedy nejvíce v historii. Jeho tržby meziročně stouply o sedm procent na 8,45 miliardy korun.
Z tohoto pohledu jsou regionální letiště jen chudými příbuznými, zoufale bojujícími o přežití.
Na otázku Práva, zda tedy tolik tuzemských mezinárodních letišť není příliš, uvedl v pátek mluvčí Úřadu pro civilní letectví ČR (ÚCL) Vítězslav Hezký: „Pokud náš úřad někdo požádá o povolení k provozování mezinárodního letiště a splňuje stanovené podmínky, my mu to povolíme. Je věcí politiky státu, kolik mezinárodních letišť v Česku chce a jaké k tomu vytváří podmínky.“
Vodochody druhým velkým pražským aeroportem?
Jak už bylo řečeno, povolení mají i neveřejná mezinárodní letiště ve Vodochodech a Kunovicích. „Od těch veřejných se liší tím, že úmysl na nich přistát musí letecké společnosti oznámit 24 hodin předem. Nelze z nich tedy provozovat pravidelné linky,“ vysvětluje Hezký.
Tovární letiště Aera ve Vodochodech má ovšem ambici stát se druhým velkým pražským aeroportem a konkurovat zejména v charterových letech Ruzyni. Investiční skupina Penta získala již v roce 2017 od ministerstva životního prostředí EIA, tedy platný posudek vlivu letiště na životní prostředí. Realizaci projektu ale zkomplikovaly soudní spory s okolními obcemi.
„Zpravidla trvá kolem patnácti let, než se takový projekt podaří uskutečnit, a spory to zpozdily o tři až čtyři roky. Hlavní město by přitom vzhledem k omezené kapacitě Letiště Václava Havla jistě přivítalo, kdyby ve Vodochodech vzniklo letiště pro nízkonákladové letecké dopravce,“ řekl Právu mluvčí Penty Ivo Mravinac.
Problémem regionálních letišť je, že se jim nedaří získávat pravidelné linky. Ze čtveřice těch největších se tak podle informací ČTK podařilo skončit v minulých čtyřech letech v zisku jenom tomu brněnskému. Přitom jejich vlastníci pokračují v investicích do vylepšování letištní infrastruktury.
Například pardubické letiště, jehož provozovatelem je firma East Bohemia Airport a vlastníky kraj a město, dokončilo loni stavbu terminálu za 266 milionů korun. Přišlo však o pravidelnou linku do Londýna, kterou letecká společnost Ryanair zrušila, i o většinu charterových letů, provozovaných nízkonákladovým dopravcem Smartwings.
S rušením linek se potýká také ostravské letiště Leoše Janáčka. To velmi negativně postihlo zrušení pravidelných letů Českých aerolinií (ČSA) na lince Praha–Ostrava. Podobně je na tom letiště Karlovy Vary, odkud už také ČSA nelétají do Prahy.
Zbyla mu tak jen pravidelná linka do Moskvy a snaží se vyjednat linky do Petrohradu a Samary. Současně se chystá prodloužit a rozšířit přistávací dráhu, aby mohla sloužit i větším typům letadel.
