Článek
O skládce lze říci, že je to pohyblivý kopec. Z části se totiž rozrůstá s tím, že se naváží odpad, zbytek pomalu zarůstá trávou a postupně usedá - jde o uzavřenou část objektu, kam se již odpad nenaváží.
Celková rozloha skládky je necelých 21 hektarů, pohltila by tak 28 fotbalových hřišť. Zajímavostí je také to, že nejvyšší místo ční třicet metrů nad okolním terénem.
Skládku má na starosti společnost .A.S.A., která sem začala odpad zavážet v roce 1993. O odpad Pražanů se v Ďáblicích stará jedenáct zaměstnanců.
"Na skládce končí velká část nehořlavého odpadu, jako jsou stavební sutě a odpady z výkopů, který nemůže zpracovat spalovna,“ vysvětlila mluvčí společnosti .A.S.A. Alexandra Kostřicová. Doplnila, že ve spalovně v Malešicích se likviduje každoročně na 220 tisíc tun odpadu.
Jak skládka funguje
Skládka byla vybudována v místě s jílovým podložím. Vespod byla nejprve položena svařovaná fólie z vysokohustotního polyethylénu o tloušťce 2,5 milimetru. Fólie je ještě pokryta speciální tkaninou. Další vrstvou je pak štěrk, který tvoří drenáž.
Při rozkladných procesech odpadu se uvolňují plyny, které jsou odčerpávány systémem potrubí. Ďáblická skládka jako první ve střední Evropě začala navíc tyto plyny využívat pro výrobu elektrické a tepelné energie.
Odpadem samozřejmě prosakuje také voda, která je odváděna do speciálních jímek. Průběžně je kopec rekultivován.
"Povrch skládky je postupně uzavírán speciální fólií a kompaktní jílovou vrstvou. Na takto připravenou plochu je navážena zemina, která je osazována trávou, stromy a keři,“ dodala Kostřicová. Zatím je zelení pokryto 18,5 hektaru plochy.
Životnost úložiště odpadků na severu metropole však během pár let vyprší. Poslední odpad by se podle odhadů měl do Ďáblic přivézt v roce 2013. Co se s pražskými odpadky bude dít potom? To ještě není rozhodnuto. „Probíhá změna územního plánu, který by měl platit od roku 2010,“ řekl Jan Winkler z pražského výboru životního prostředí stím, že se zatím uvažuje o rozšíření skládky.
I kdyby se skládka nerozšiřovala, společnost .A.S.A. se bude o skládku starat ještě dalších padesát let po jejím uzavření. "Zákonnou povinností provozovatele je udržování skládkové zeleně a monitoring spodních vod pod skládkou tak, aby nedošlo k protržení fólií a nežádoucímu úniku kontaminované vody. Samozřejmostí v péči o těleso skládky je ostraha areálu a další údržbové práce,“ dodala Kostřicová. I nadále by se ze skládky odčerpával plyn, který by se využíval k výrobě elektřiny.