Lesy ČR řeší, jak do rozpočtu příští rok poslat sedm miliard

Případně by si musel státní podnik pomoci externím financováním. Například úvěrem, jako tomu bylo v roce 2018. Tehdy byly ze zdrojů podniku odčerpány veškeré rezervní prostředky a ty pak chyběly na vypořádání se s rozbíhající se kůrovcovou kalamitou.

V letošním roce proběhly celkem tři odvody do fondu zakladatele, odkud následně putovala větší část do státního rozpočtu. Jednalo se o částky 2,75 miliardy, půl miliardy a 250 milionů korun, zaslaných nyní v prosinci.

Jak ředitel Šafařík vysvětlil, v absolutních číslech podnik může povinnost odvodu sedmi miliard splnit. Ale za jakou cenu?

„Tyto zdroje jsou účelově vázány, a pokud budou odebrány, může to znamenat zásadní těžkosti. Postižen by byl zejména fond rezervy na pěstební činnost a část rezervy na dosud probíhající soudní spory. Protože disponibilní zisk dosud neuzavřeného roku 2024, tedy zisk, který je k dispozici, na tuto částku rozhodně nestačí,“ upozornil Šafařík.

Lesy se nyní snaží jednat s ministerstvem zemědělství, aby se nejednalo pouze o platbu, ale aby se do odvodu promítly například investice do obnovy státního lesního a vodního majetku, poničeného během letošních povodní.

„Pokud nám budou tyto prostředky odebrány, nebudeme mít peníze na to, abychom splnili svou povinnost obnovy. Zatím se snažíme finance konsolidovat tak, abychom nemuseli sáhnout k externímu financování. Ale vyloučit to nemohu,“ dodal Šafařík.

O tom, zda bude možné započítat do sumy sedm miliard i náklady na obnovu po povodních, ve finále rozhodne podle Šafaříka ministr financí.

Povodňové škody dosahují sumy 3,19 miliardy korun. Nejvyšší jsou ty na vodních tocích, a to 2,9 miliardy korun, zbytek činí škody na lesních cestách. Nejpostiženějšími regiony jsou povodí Odry a část povodí Moravy.

„Máme už zpracovaný harmonogram činností obnovy, který je rozvržen až do roku 2032,“ dodal Dalibor Šafařík s tím, že je nutné věnovat dostatek času projektové přípravě obnovy. Tu přitom ztěžuje nedostatek projektantů.