Lesníci mají smůlu, Výborný pro ně nemá peníze

„Prosím o nějakou míru pochopení, protože ta situace v rámci celostátního rozpočtu není jednoduchá,“ řekl lesníkům ministr.

Podpora adaptace lesů na klimatickou změnu má vést k jinému způsobu hospodaření s výhledem na to, že bude víc sucho. Tím je třeba druhově pestřejší skladba či ponechávání části dřeva k zetlení.

„Je mi to hodně nepříjemné, byl to závazek spojený s realizací konkrétních opatření,“ doplnil Výborný. Pokud byla tato opatření skutečně plněna, má stát v programu za minulé dva roky celkem dluh 2,2 miliardy korun. Za pět let, na které je program plánovaný, jde o 5,5 miliardy korun, upozornila ČTK.

„Vlastníci, kteří se přihlásili do tohoto titulu, více než dva roky dodržovali pravidla bez jediné informace, jestli nakonec něco dostanou, či nikoliv. Nyní je tedy bohužel jasno. Stát na adaptaci lesů peníze nedá,“ reagoval předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) Jiří Svoboda s tím, že pro vlastníky lesů jde při důsledcích kůrovcové kalamity o nepochopitelný krok.

„Je určitě špatné, že se stát k něčemu zaváže, my jako nestátní vlastníci do toho jdeme v očekávání nějaké finanční kompenzace, a nakonec ty peníze nejsou,“ doplnil místopředseda SVOL Richard Podstatzký.

Výborný upřesnil, že v kapitole lesního hospodářství je letos 2,1 miliardy korun. „Pořád z toho ale vypadává ta adaptační platba,“ potvrdil ministr. Avizoval, že stamiliony pro soukromé lesníky by chtěl získat z odvodu státních Lesů ČR a pro příští rok z prodeje emisních povolenek. Preferuje, aby bylo možné v plné výši hradit příspěvky na hospodaření v lesích podle nařízení vlády 30, což je dlouhodobější podpora.

SVOL má 729 členů s celkovou výměrou 555 tisíc hektarů lesa, což je 21 procent výměry všech lesů v Česku. Vlastníci lesů se podle Svobody už několik let nacházejí ve velmi složitém období hlavně kvůli doznívající kůrovcové kalamitě.

„Celkové předběžné saldo za tuto kalamitu překonalo částku 110 miliard korun, a to ještě není všemu konec. Doufejme však, že máme nejhorší za sebou. To ovšem platí pouze pro ty vlastníky, kterým byla zachována alespoň část jejich těžební možnosti a budou schopni se v budoucím období ufinancovat, alespoň do té míry, že si vydělají na pěstební činnost a nezbytnou režii,“ podotkl Svoboda.

„Ti, kteří těžební možnost nemají, budou vystaveni tlaku na to, zda mají dotovat provoz lesa z jiných činností, ale ne každý takovou možnost má,“ dodal.

Očekávání pomoci ze strany státu bylo podle Svobody u lesníků legitimní.

„Stát v minulosti neudělal dost pro to, aby vlastníky ochránil před situací, kdy kůrovcové dříví mělo sotva cenu těžby a přiblížení a vlastníkům zůstala holina pod klestem se zalesňovací povinností. Pravda je, že ministerstvo zemědělství poskytlo kompenzaci za ty nejhorší roky. Ale škoda dosáhla nejméně 110 miliard a kompenzace byla jenom zlomkem této částky,“ dodal.

S ohledem na napjatý státní rozpočet jsou pro vlastníky lesů některé avizované záměry vlády nepochopitelné.

„V době, kdy chybí prostředky ve státním rozpočtu na financování zásadních věcí, je věnováno enormní úsilí ze strany ministerstva životního prostředí, aby proti vůli vlastníků pozemků i proti odporu samosprávy vyhlásilo další národní park na Křivoklátsku,“ kritizoval Svoboda.

Adaptační platby podle ředitele Biskupských lesů Ostravsko-opavské diecéze Libora Konvičného finančně pomáhají vlastníkům lesa vyrovnat se s následky klimatické změny, která zasáhne i hospodaření v lesích.

„Jde o poměrně razantní změnu v systému hospodaření, například změnu druhové skladby lesních porostů, která by odpovídala přirozené skladbě, ponechávání určité části vytěženého dříví a stojících stromů přirozenému rozpadu. Dále to je i o změně obnovních postupů, kdy se třeba musí zcela opustit holosečný způsob hospodaření, změnit technologie výroby dříví, budovat malé vodní nádrže, mokřady a podobně,“ řekl Novinkám Konvičný.

Biskupské lesy se podle něj k takovému hospodaření přihlásily a vykonávají je. „Jde ale o to, že jde všeobecně o činnosti finančně náročnější, u ponechání dřeva v lese zase o ztrátu při odbytu dříví. Je pak logické, že vlastník lesa očekává od státu pomoc, která bude zřejmě omezena či zcela zastavena. To může způsobit některým vlastníkům, hlavně těm, kteří byli v nedávné minulosti postiženi václavkovou a kůrovcovou kalamitou, nemalé problémy,“ řekl.

Způsob hospodaření biskupských lesů však zásadnějších změn nedozná. „I když by naše organizace krácením adaptačních plateb přišla o docela významnou sumu, v nastoleném systému hospodaření, který má za úkol připravit se na změnu klimatu, nebudeme rozhodně nic zásadně měnit,“ avizoval Konvičný.

Doplnil, že lesy plní řadu funkcí, klimatickou, vodohospodářskou či rekreační, ze kterých má prospěch celá společnost a které nejsou finančně ohodnoceny a vlastníkům alespoň částečně uhrazeny.