Léky v Česku zdražují nejrychleji ze zemí EU

Léky vedle Česka rychle zdražují také například v Maďarsku či Německu. V některých zemí ale naopak zlevnily - nejvíce ve Francii, o téměř šest procent.

Celkem v zemích EU došlo ke zdražení o necelá dvě procenta. Poslední dostupná data jsou k letošnímu srpnu. Index Eurostatu srovnává cenovou hladinu léčiv v daném měsíci vůči průměru roku 2015.

Český statistický úřad má k dispozici také údaj o meziročním zdražení léků, v srpnu to byla necelá čtyři procenta. Některé léky ale zdražily i o desítky procent. V poslední době zdražoval například lék na srdce Digoxin, přípravek na bolest Sevredol, lék na alergii Dithiaden nebo oční mast Framykoin.

Léky jsou specifické zboží, za kolik je nakupují nemocnice od farmaceutických firem, neví dokonce ani ministerstvo zdravotnictví, které to chce nyní změnit. Přehled má o cenách a doplatcích léků v lékárnách, lidé si průměrné ceny a doplatky jednotlivých přípravků vyhledat na webu ministerstva.

Na dotaz, zda Češi za podobné léky platí více či méně než jinde v Evropě, nedokázal resort zdravotnictví odpovědět. „Porovnáním cen ministerstvo zdravotnictví ani SÚKL nedisponuje,” řekla Novinkám mluvčí Gabriela Štěpanyová.

„Ceny běžně předepisovaných léků jsou regulované a v drtivé většině v průběhu roku klesají. To, že na některé může ale pacient přesto doplácet více, je důsledkem razantnějšího snížení úhrady - tj. částky, kterou platí zdravotní pojišťovna. Výše úhrady se stanovuje ve správním řízení Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), za účasti zdravotních pojišťoven a výrobců léků,” popsala Novinkám Michaela Bažantová z České lékárnické komory.

„Ceny volně prodejných léků nejsou regulované a výrobci je díky tomu naopak v průběhu let zvyšují – je možné, že tím z části vyvažují snížení svých příjmů u léků na předpis a do zvýšené ceny pravděpodobně promítají také náklady na reklamu,” soudí.

Zásadní nárůsty nákladů na léky, ať již v úhradách pojišťoven, nebo v cenách za jednotkové balení, jsou podle lékárnické komory především u nově užívaných léků v nemocnicích.

Podle odborníka na problematiku léků Josefa Suchopára ze společnosti DrugAgency za nárůstem cen léků stojí fakt, že lékaři stále častěji předepisují nové léky, které jsou obvykle dražší, řekl Novinkám.

„To může být dáno různou motivací lékařů - chtějí pacientům dát moderní účinnou léčbu, mají limity na léky, které, pokud je nevyčerpají, mohou být v dalším období sníženy. Druhým hlavním důvodem je možnost nově léčit onemocnění, která dosud nebyla pomocí léků vůbec léčitelná nebo která byla léčitelná jen velmi obtížně či nedostatečně,” dodal.

Podobně to vidí i SÚKL. „Nárůst průměrně ceny za rok 2017 nebyl způsobem nárůstem jednotkových cen léčivých přípravků oproti minulému období, ale zejména zvýšením dodávek relativně drahých léčivých přípravků. Došlo tedy k vyšší spotřebě dražší péče,” řekla Novinkám mluvčí státního ústavu Barbora Peterová.

Jak ale upozornil Suchopár, za zdražováním v některých případech stojí i „přehřátí" cenové regulace v ČR. „V principu jde o to, že pokud se ceny sníží pod určitou úroveň zůstává na trhu časem obvykle jen léčivo jediného výrobce. Pokud se v takovém případě jedná o lék, který je důležitý a obtížně nahraditelný, pak cena takového léku v čase neklesá, ale roste,” vysvětlil.

SÚKL stanoví vedle maximální ceny léků i maximální přirážku lékáren a poměr, ve kterém ho zaplatí pacient nebo pojišťovna. Při tvorbě cen hraje roli i chování spotřebitelů. Někteří pacienti vyhledávají vyzkoušené léky, i když na ně třeba musí doplácet více. Jiní se snaží ušetřit. „Přímo v lékárně můžete požádat o vydání jiného než předepsaného léčivého přípravku se stejnou léčivou látkou, který bude mít nižší doplatek. V mnoha případech takový přípravek existuje a lékárny ho pacientům často samy aktivně nabízejí,” upozornil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Na růst cen působí mimo jiné i rostoucí vývoz léků. Často jde o vývoz léků předtím dovezených z ciziny. tzv. reexporty, což je problém, na který v poslední době upozorňují lékárníci.

„Naopak pokles ceny léků v některých zemích EU může být dán tím, že cenová hladiny v těchto zemích byla v roce 2015 velmi vysoká a v evropském kontextu byla dlouhodobě neudržitelná,” uzavřel Suchopár.