Léky v Česku nejsou drahé, proto mizí v cizině, říká ministr zdravotnictví

Docela nás to překvapilo. Vůbec nevíme, z čeho Eurostat vychází, neznáme jejich metodiku, chceme se jich na to zeptat. Je otázka, zda se do toho nepočítají třeba i nějaké doplňky stravy, což je úplně jiná kategorie.

O ČR je obecně známo, že v rámci Evropy jsou zde léky levné. Jinak bychom neřešili problém reexportů, což je nyní hodně diskutované. Léky se nakoupí v ČR, vyvezou do jiné země a tam se prodají třeba o 30 procent dráž. Kdyby u nás byly léky drahé, tak by ty reexporty asi neexistovaly a naopak se dovážely léky ze zahraničí, což se neděje.

V praxi to funguje podle zákona tak, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se při stanovení maximální ceny konkrétního léku podívá na referenční koš, který se skládá ze 20 zemí EU. Vybere tři nejlevnější země a z průměru toho se stanoví  maximální cena v ČR. Systém je nastaven tak, aby tlačil ceny dolů. Pak je tam nějaká obchodní přirážka, lékárny musejí z něčeho žít, ale i ta je regulovaná. Myslím si, že ty běžné léky máme jedny z nejlevnějších v Evropě.

Samozřejmě pokud se bavíme o kategorii skutečně inovativních léků, dodávaných do nemocnic, to je něco jiného. Takové léky někdy stojí velké peníze. To je třeba mediálně známá Spinrasa (pro pacienty se spinální svalovou atrofií). Pojišťovna se v takovém případě snaží s firmou dohodnout na nějakém limitu nebo slevě pro skupinu pacientů.

Za kolik nemocnice nakupují léky bylo donedávna tajné, i kvůli obchodnímu tajemství. Ministerstvo jako zřizovatel nemocnice potřebuje ty ceny znát, stejně tak i SÚKL a pojišťovny.

Víme, že nemocnice nakupují léky za rozdílné ceny, na to upozorňoval i třeba NKÚ. Případné nesrovnalosti dosud mohly odhalit jen náhodné kontroly. Ty rozdíly samozřejmě mohou mít určitý důvod, když třeba nemocnice nakupuje řádově větší množství léku než jiná, může dostat lepší cenu. Ale chceme do toho vidět, jaké ty ceny reálně jsou.

Většina nemocnic ceny léků zveřejňuje v registru smluv, některé ale publikují třeba jen část smluv, u těch léků, kde jim to nezakazuje nějaká dohoda o mlčenlivosti.

Slyšel jsem ten argument. Určitou relevanci to může mít, protože zahraniční lékové agentury se samozřejmě také dívají do jiných zemí a tlačí cenu dolů. Žádný stát nechce hradit za léky více než musí. Toho se firmy obávají u některých léků, které sem dodávají řekněme o 20 či 30 procent levněji než například do Dánska, že se dánský úřad podívá na ceny v ČR a bude chtít také adekvátně snížit úhradu.

Problémy nenastaly, protože s těmi firmami jednáme a snažíme se najít řešení vyhovující všem stranám. Tam, kde je relevantní zachování obchodní tajemství, nebudou muset být ceny veřejné, ale veškeré údaje firmy poskytnou do systému - databáze - ministerstva zdravotnictví, kam bude mít přístup SÚKL a zdravotní pojišťovny. Ten systém chceme spustit během několika týdnů. Jednání nyní dokončujeme, farmaceutické firmy jsou k tomu kroku připravené.

Některé léky máme opravdu levné, vyplatí se je vyvážet a nejsou pak k dispozici pacientům. U některých přípravků míří na vývoz i přes 80 procent těchto léků.

Chceme regulovat reexport jednak tím, že distributor bude moci vyvézt pouze po povolení výrobce. Dnes totiž vyvážejí léky hlavně distributoři. Výrobce takovou motivaci nemá, ten vyrábí pro celou Evropu.

Na výrobci nově také bude povinnost, aby lék dodal do jakékoli lékárny na její vyžádání do dvou pracovních dní, pod poměrně vysokou sankcí až dvou miliónů korun.

Těžko uvádět konkrétní příklady, průběžně se to stále mění, jsou to řádově jednotky léků. Problém může být třeba u některých lékáren v menších městech, i když jinde ten lék je dostupný. Chceme aby takto byla dostupnost zajištěna po celé republice.

Vedle reexportu to může být způsobeno třeba problémy ve výrobě. To je například nyní Tamoxifen pro onkologické pacientky. Výrobci by pro takové situace měli držet určité zásoby.

Ano. Intenzivně na tom pracujeme, novelu zákona o léčivech chceme předložit do konce roku. Budeme tlačit na to, aby se to příští rok podařilo schválit co nejrychleji. Inspirujeme se slovenským modelem, kde podobný systém funguje a jsou s ním spokojeni.