Hlavní obsah

Lékařka prchla před válkou. V Česku pracuje jen jako ošetřovatelka

Česko stále není schopné využít potenciálu, který mu přinesla uprchlická krize spojená s válkou na Ukrajině. Situaci běženců i lidí, kteří jim poskytli ubytování, navíc komplikuje červencové zrušení solidárního příspěvku. Ten byl určen právě na dorovnání nákladů, které s ubytováním mají.

Foto: Novinky

Asistenční centrum pro Ukrajince v pražských Vysočanech (archivní foto)

Článek

„Hned po vypuknutí konfliktu jsem poskytla bydlení mamince z Charkova s šestnáctiletým synem. Vzhledem k tomu, že mám malou dřevostavbu u lesa v Praze, ubytovala jsem je zadarmo,“ řekla Právu Zuzana Herčíková z Prahy.

„Stát mi přispíval šesti tisíci ze solidárního příspěvku. Platbu jsem používala zejména na elektřinu,“ popsala dále. Vzhledem k tomu, že uprchlice Světlana je lékařka, našla jí hned po příjezdu umístění v jednom z pražských Center sociální a ošetřovatelské pomoci. A to jako ošetřovatelce.

Světlanin plat se pohybuje okolo 26 tisíc korun čistého. To podle Herčíkové vypadá jako poměrně slušná částka. Ale jen do doby, než se člověk podívá na ceny nájmů v Praze.

Počet obyvatel Česka loni stoupl díky uprchlíkům o 311 tisíc

Domácí

„Mohou u mě bydlet zdarma“

Vzhledem ke změnám zákona Světlana nemá nárok na humanitární dávku, do níž se příspěvek na ubytování přesunul.

„Ale to mě ani tak netrápí. Mohou u mě bydlet zdarma. Daleko více mě trápí, že náš zdravotnický systém není vůbec propustný,“ poznamenala Herčíková. Paní Světlana totiž vykonávala na Ukrajině lékařskou praxi na klinice v oboru fyzioterapie a interna, a měla tak kromě diplomu i příslušné atestace.

K tomu, aby mohla v Česku pracovat jako lékařka, ale potřebuje prokázat hned několik náležitostí. Mimo jiné musí doložit doklad o bezúhonnosti z Ukrajiny a nechat si nostrifikovat diplom a složit aprobační zkoušku v českém jazyce.

„Pokud má paní doktorka zájem pracovat jako lékařka, je potřeba podat žádost o uznání odborné způsobilosti a složit aprobační zkoušku, která má tři části – písemnou, praktickou a ústní,“ sdělil Novinkám Ondřej Jakob z ministerstva zdravotnictví.

„Všechny části zkoušky je třeba dokončit ve lhůtě třiceti měsíců od podání žádosti,“ dodal Jakob.

Praktická část se skládá z absolvování odborné praxe pod přímým odborným vedením způsobilého lékaře, zubního lékaře anebo farmaceuta v akreditovaném zařízení v délce trvání šesti měsíců.

V průběhu praxe uchazeč vypracuje pět případových studií, ze kterých si zkušební komise vybere jednu. Tu pak při ústní zkoušce musí obhájit.

„Světlana má už nostrifikovaný diplom. Česky v rámci své práce umí, ale pochopitelně spíše na mluvené úrovni. Potřebovala by se tak zdokonalit i v psaném projevu a hlavně získat aprobace,“ řekla Herčíková.

Co ji v té souvislosti mrzí, je, že centrum nemůže Světlanu do té doby zaměstnat aspoň jako zdravotní sestru, byť odborné znalosti bezesporu má.

„Dokonce ji tak nemůžeme ani platit. Přitom u nás student, který nedokončí studia medicíny a má třeba jen bakaláře, takto placen být může,“ řekla Herčíková.

Není proti tomu, aby se prokazovala odbornost pro vykonávání zdravotnického povolání. Ale za současných podmínek, kdy v podobných zařízeních sestry chybějí, je to podle ní mrháním potenciálu uprchlíků.

Ruského rapera nepustili do polského letadla. V pohodě, Ukrajinci našimi zvěrstvy trpí víc, reagoval

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám