Článek
"Sicílii nazývají ostrovem mafie. Tím ale není Sicílie, je to Kypr. Tohle je prostě a jednoduše krádež,“ rozčiloval se nejmenovaný kyperský důchodce. „Nevím, proč bych měl platit za chyby bank,“ dodal další Kypřan, byť banky jsou jedním z hlavních zdrojů příjmů země.
„Pracujeme, ukládáme si a pak nám to vezmou. Je to nespravedlivé, velmi nespravedlivé,“ stěžovala si v rozhlase nejmenovaná žena. Porušením „tabu“ na zdanění vkladů se ostrov stal podle zubního lékaře Marina Theodora „pokusným králíkem v nevídaném experimentu“.
Během soboty došlo na Kypru k blokaci internetového bankovnictví i převodů. Pokusy vybrat něco z bankomatů dlouho nepřinášely úspěch – ty začaly vydávat peníze až po 11. hodině. Jak lidé ihned zjistili, na jejich kontech už byla tou dobou zablokována část peněz odpovídající chystané dani. Otevřené banky brzy zavřely se zdůvodněním, že mají potíže s počítači.
Daň dosud není schválena, parlament rozhodnutí o ní odložil.
Někteří vkladatelé přijdou o téměř 10 procent
Vkladatelé, kteří mají na kontě méně než 100 tisíc eur, mají nicméně zablokováno 6,75 procenta vkladu, větší vkladatelé pak 9,9 procenta svých peněz. Je to cena za poskytnutí unijní pomoci ve výši až 10 miliard eur. Zdaněním vkladů se vybere 5,8 miliardy eur. Pokud také Rusko, jak se očekává, odpustí Kypru část úroků z úvěrů, mohla by se celková suma vyšplhat k 17 miliardám eur, jež země potřebuje k sanaci bank a snížení státního dluhu.
Kyperská vláda zvažuje možnost, že banky nechá po pondělním svátku zavřené ještě v úterý, aby byl čas na dosažení dohody s parlamentem. Ta není jistá, protože nový president Anastasiades a jeho vláda nemají mezi poslanci většinu.
Komunistická strana AKEL chce dokonce navrhnout odchod z eurozóny. Podle ní je postup mezinárodních věřitelů „zlomyslný a neokoloniální“. Jak ale řekla německá kancléřka Angela Merkelová, zdaněním vkladů budou do záchrany Kypru „zčásti vtaženi“ i ti, kdo zodpovídají za stav země, a „ne jen daňoví poplatníci“ z jiných zemí, jako obvykle.
Pozice kyperských bank se stala neudržitelnou po rozsáhlém loňském seškrtání řeckých dluhů, na něž nejvíce doplatily řecké a kyperské banky.
Šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem zdůraznil, že vzhledem k tomu, že většina pomoci půjde do bank, které jsou na Kypru silně předimenzované, „bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problému podíleli také vkladatelé“.
Jednorázový krok, či varovný příklad?
Doplatí na to i firmy z Česka, které doputovaly na ostrov ve snaze platit co nejnižší daně. Na Kypru se totiž z úroků vkladů platila daň pouhých 10 procent. Ta se nyní zvedne na 12,5.
Chystaná jednorázová daň ale nejvíce postihne Rusy, pro něž je ostrov daňový ráj. Doplatí na ni i britští vojáci působící na základnách, jež jsou pozůstatkem koloniální minulosti. Londýn ale slíbil, že jim to vynahradí. To sotva utěší početné britské důchodce, kteří se tu usadili.
| Komu patří konta |
|---|
| hlavními zahraničními vlastníky kyperských kont jsou Rusové, Britové a Řekové |
| cizinci drží téměř polovinu z 68 miliard eur v kyperských bankách |
| hodnota bankovního sektoru na Kypru je pětkrát vyšší než HDP země |
| za zdaněním vkladů se skrývá mimo jiné názor, že cizinci používají ostrov k praní peněz |
Eurozóna ujišťuje, že zdanění na Kypru je jednorázové a nebude se opakovat. „To nejlepší, v co může zbytek světa doufat, je, že kyperský případ je dost unikátní na to, aby nevyvolal paniku v Aténách a Madridu (nebo v Lisabonu, Dublinu a Římě),“ napsal k tomu list Washington Post.
Naproti tomu britská TV Sky News strašila: „Protože tento postup ministři financí eurozóny nejen schválili, ale také navrhli, je zneklidňující zprávou pro každého, kdo má v eurozóně bankovní vklady.“
