Článek
Výše zdanění vkladů zatím není jasná. Kromě návrhů na zdanění vkladů nad 100 000 eur ve výši 20 až 25 procent se podle agentury AP hovoří také o maximálně jednoprocentním zdanění veškerých uložených peněz. Hlasovat se ale zřejmě bude až v neděli, uvedla agentura Reuters.
Kyperská vláda už dopoledne jednala s tzv. trojkou, tedy s Evropskou centrální bankou, Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, kde se jednalo o zdanění vkladů. Kyperský ministr financí Nikos Anastasiadis po jednání řekl, že 25procentní daň by se měla týkat nejprve vkladů nad 100 000 eur v největší Bank of Cyprus.
Kypr se snaží zachránit alespoň jednu ze dvou největších krachujících bank před pádem do insolvence. Bank Of Cyprus je v lepším stavu než Laiki, kde bylo již v pátek oznámeno, že vkladatelé přijdou o 40 procent depozit.
Podle některých ekonomů jsou vyhlídky kyperských bank zpečetěné bez ohledu na to, zda se Kypr s unií dohodne na pomoci, protože lidé se z nich po otevření pokusí vybrat všechny úspory, což by je položilo. Totéž by podle ekonomů učinili investoři a ekonomika Kypru by se ocitla zcela bez prostředků. Dosavadní jednání naznačují, že se pádem velkých bank, či s jejich rozdělením na zdravé a nemocné části, počítá.
Na základě výsledků jednání odletí do Bruselu kyperský prezident Nikos Anastasiade. Jednat by s ním měli ještě v sobotu předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Herman Van Rompuy. Oba zrušili kvůli Kypru pravidelný summit s Japonskem v Tokiu. "Probíhající úsilí o nalezení řešení vyžaduje naši přítomnost v Bruselu," uvedli v prohlášení.
Zestátnění penzijních fondů
V pátek pozdě večer poslanci schválili devět zákonů, týkajících se tří oblastí - vytvoření fondu solidarity, restrukturalizace bank a dohledu nad pohybem kapitálu. Základem fondu solidarity jsou právě zestátněné penzijní fondy a další státní majetek včetně případných budoucích příjmů z těžby plynu. V něm shromážděný majetek poslouží jako garance pro vydávané nouzové dluhopisy. Zestátnění fondů kritizovalo Německo.[celá zpráva]
Zákon o restrukturalizaci bankovního sektoru má hlavně řešit pomoc krachující bance Laiki. Banky v potížích se rozdělí, oddělí se od nich zdravé části.
Zákon umožňující dohled na pohybem kapitálu má zabránit jeho přesunu do zahraničí, aby jeho vlastníci unikli jeho zdanění.
Kypr potřebuje vlastními silami nashromáždit 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč), aby si zajistil finanční pomoc 10 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.Plán už jednou parlamnet odmítl.[celá zpráva] Pomoc jidne se však Kypru nepodařilo najít. [celá zpráva]
Evropská centrální banka dala Kypru nůž na krk, pokud do pondělí nepřijme podmínky půjčky, odstřihne kyperské banky od nouzové pomoci a dojdou jim peníze. [celá zpráva] Podle serveru EUobserver je Kypr na pokraji odchodu z eurozóny.
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis dnes míří do Bruselu, aby s upraveným záchranným plánem seznámil možné budoucí věřitele eurozónu a Mezinárodní měnový fond. Jejich představitelé mají o kyperské krizi jednat den poté.