Článek
Přístup podle kyperského scénáře by znamenal radikální odklon od dosavadní praxe, kdy problematické banky v eurozóně zachraňovali v podstatě evropští daňoví poplatníci.
K restrukturalizaci bank budou muset podle šéfa Euroskupiny přikročit i další země měnové unie, zejména ty, kde je bankovní systém podobně přebujelý jako na Kypru. Dijsselbloem, který je také nizozemským ministrem financí, to prohlásil v rozhovoru s agenturou Reuters a listem Financial Times.
"Jestliže bude nějaká banka ohrožena, naše první otázka by měla znít: ´Co s tím v bance uděláte? Co můžete udělat pro rekapitalizaci?´ Pokud toho banka sama nebude schopna, budeme mluvit s akcionáři a věřiteli a požádáme je o příspěvek k rekapitalizaci, a jestliže to bude nutné, i držitele nepojištěných vkladů," řekl šéf Euroskupiny.
Na otázku, co by mohl nový přístup znamenat pro země s vysokým podílem bankovního sektoru na ekonomice jako Lucembursko nebo Maltu, nebo pro země s problematickými bankami jako Slovinsko, Dijsselbloem řekl, že budou muset velikost bank omezit. "Znamená to, že to musí řešit dříve, než se dostanou do potíží," dodal.
Po několika hodinách se ale interpretaci svých slov pokusil zmírnit. Právě využití Kypru jako možné předlohy pro řešení krizí v problematických zemí vyvolalo na burze obavy a vedlo k oslabení eura.
"Kypr je zvláštní případ s neobyčejnými výzvami," uvedl Dijsselbloem ve sdělení, které mělo jeho původní rozhovor s Reuters a Financial Times upřesnit. "Makroekonomické adaptační programy jsou pro postižené země šity na míru a nebudou využity jako modely či předlohy."
Dijsselbloemova mluvčí ještě před vydáním zmíněného vysvětlujícího prohlášení odmítla, že by šéf Euroskupiny hovořil o Kypru jako o příkladu či možném příkladu, uvedl list The Wall Street Journal.