Kypr jako daňový ráj končí, odhadují analytici

„Kypr nyní jednoznačně čekají těžké časy. Hlavním pilířem jeho ekonomiky bylo bankovnictví, které se nyní musí smrsknout,“ uvedl analytik Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus. Další významné sektory jako turismus či v budoucnu možná těžba plynu nedokážou totiž tento výpadek kompenzovat.

Také podle analytika Václava Frančeho z Raiffeisenbank bude muset Kypr v následujících letech přeorientovat celou svoji ekonomiku.

Finanční sektor se podílí na celkovém HDP Kypru zhruba z poloviny a vzhledem k tomu, že jeho velikost bude výrazně omezena, lze očekávat citelný propad HDP. Do roku 2018 musí Kypr velikost bankovního sektoru zredukovat na průměr Evropské unie. „Těžko odhadovat, ale v letošním roce by mohl být pokles HDP až dvouciferný,“ domnívá se analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

Jak připomněl Michal Kozub ze společnosti Home Credit, jde o velmi podobnou situaci, jakou před několika roky zažil Island, který se podle dat Evropského statistického úřadu Eurostat propadl o 6,6 procenta. „V podobném rozsahu očekávám i propad nejmenší ekonomiky EU,“ sdělil Kozub.

S tak razantním propadem ekonomiky se samozřejmě pojí spousta problémů v čele se ztrátou pracovních míst a nárůstem nezaměstnanosti. „Pro konkrétní příklad, jak to na Kypru může vypadat, nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na situaci v Řecku,“ připomněl Novák.

Podle ekonoma Pavla Sobíška z UniCredit Bank nelze vyloučit řetězové bankroty mnoha firem, které ořezáním vkladů přijdou o veškerý pracovní kapitál. „O peníze ale přijdou převážně zahraniční firmy včetně českých,“ doplnil Sobíšek.

Je tak více než pravděpodobné, že kyperskému daňovému ráji zvoní hrana. Místo, kde firmy  v posledních letech optimalizovaly daně, tak s největší pravděpodobností definitivně skončí. „Lze rovněž očekávat, že většina investorů se z Kypru stáhne, jak jen to bude možné,  pokud tedy ještě bude co stáhnout,“ uvedl Novák.

To, co se na Kypru stalo, lze považovat za nebezpečný precedens i pro další, zejména jihoevropské země. „Nyní už není jisté, zda by k podobnému kroku v případě potřeby nepřikročily země jako například Itálie či Španělsko, tedy že by zmrazily vklady nad 100 000 eur a uvalily by speciální daň,“ sdělil Novák.

Z tohoto pohledu nelze vyloučit odliv kapitálu z rizikovějších zemí do tzv. bezpečných přístavů i za cenu menšího výnosu. „Na druhé straně drobní střadatelé v dalších potenciálně rizikových zemích si mohou alespoň krátkodobě oddechnout,“ dodal Novák.