Článek
Ruská vláda tak bude mít akcie uvedených firem v dočasné správě. Nedělní krok je první takový od dubna, kdy se Rusko zmocnilo součástí finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper. Kreml už dříve naznačil, že je to odveta za to, že západní státy zabavují majetek Ruské federace v zahraničí. Západ tím Rusko trestá na rozpoutání války v sousední zemi.
Od konce loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, začalo s procesem odchodu z Ruska přibližně 1000 zahraničních firem. Většina jich ale v Rusku dál zůstává, zdůvodňují to zejména tím, že se jim nedaří svá aktiva v zemi prodat. Některé také tvrdí, že kdyby odešly, bude to pro jejich zaměstnance v Rusku horší varianta.
„Nejvíce nás zajímají ty (podniky), které zastavily investiční plány v Rusku,“ řekl na konci minulého měsíce ve videohovoru se CNBC výkonný ředitel ukrajinské vládní agentury UkraineInvest Serhij Civkač. Úkolem tohoto úřadu je lákat na Ukrajinu přímé zahraniční investice a propagovat zemi jako destinaci, která globálním firmám nabízí možnost bezpečných a dlouhodobých investic.
Raiffeisen, největší západní banka v Rusku, otálí s odchodem. Doufá v brzký konec války
Civkač tvrdí, že jeho úřad vytipoval asi 200 globálních společností, které ukončily investiční aktivity v Rusku. „Jsme s nimi v kontaktu, abychom jim poskytli možnost vybudovat výrobní závody na Ukrajině místo v Rusku,“ řekl. Šéfy západních firem také přesvědčuje, aby nehleděli pouze na etickou stránku věci, ale i na stránku obchodní. „Je důležité ukázat, že agresor nemůže od mezinárodních společností přijímat žádné investice ani s nimi dělat byznys.“
Šéf ukrajinského úřadu s televizí CNBC hovořil ještě předtím, než Moskva zabavila majetek ruských součástí firem Danone a Carlsberg. Dánský pivovar už v neděli oznámil, že posoudí právní a provozní důsledky tohoto vývoje a že přijme veškerá nezbytná opatření v reakci na něj.
Carlsberg loni 28. března oznámil, že bude usilovat o úplné ukončení svého podnikání v Rusku, a letos 23. června podepsal dohodu o prodeji dceřiné společnosti, která však čekala na schválení regulačních orgánů. Firma uvedla, že vyhlídky procesu prodeje jsou nyní velmi nejisté a že se snaží získat podrobnější informace.
Podobně společnost Danone uvedla, že situaci prověřuje, neboť v říjnu loňského roku začala převádět kontrolu nad svým podnikáním v zemi na ruský subjekt. „Společnost Danone se chystá přijmout veškerá nezbytná opatření, aby ochránila svá práva jako akcionáře společnosti Danone Russia a kontinuitu činnosti podniku v zájmu všech zúčastněných stran, zejména pak zaměstnanců,“ uvedla v neděli francouzská firma.
Konec obilné dohody
Rusko v pondělí odstoupilo od takzvané obilné dohody, která garantovala humanitární koridor pro přepravu ukrajinského obilí z černomořských přístavů na světový trh. Moskva tak učinila jen pár hodin před vypršením platnosti dohody, kterou loni pomohla zprostředkovat OSN. Civkač tvrdí, že může trvat i desítky let, než zahraniční firmy budou mít důvod se do Ruska vrátit.
Spojenci Ukrajiny v červnu na konferenci v Londýně slíbili, že na obnovu země přispějí částkou téměř 60 miliard dolarů (1,28 bilionu Kč). Vládní agentura UkraineInvest mezitím v současné době dohlíží na 17 investičních projektů v hodnotě přes 2,3 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že konec války na Ukrajině je v nedohlednu, je ale mnoho investorů ohledně investic v této zemi zdrženlivých.