Hlavní obsah

Kvůli ruskému embargu může v Česku zlevnit ovoce

Aktualizováno

Velké evropské země jako Německo a Polsko zaplaví český trh přebytky ovoce, které obvykle posílají do Ruska. To by způsobilo propad farmářských cen a poškodilo například české ovocnáře, tvrdí bývalý šéf Agrární komory a senátor Jan Veleba i ministr zemědělství Marian Jurečka.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Ilustrační foto

Článek

Zákaz vývozu zemědělských surovin a potravin do Ruska bude také znamenat výraznější problém pro některé tuzemské pěstitele a výrobce, kteří do země vyvážejí.

Z Česka se loni do Ruska vyvezly zemědělské komodity a potraviny za téměř dvě a půl miliardy korun.

Rusko podle premiéra Dmitrije Medveděva zcela zakáže dovoz většiny potravinářských a zemědělských výrobků z Evropské unie či Spojených států. Týká se to ovoce, zeleniny, masa, ryb a mléčných výrobků. [celá zpráva]

Podle ministra Jurečky i Veleby hrozí v důsledku embarga přetlak na unijním trhu. To by způsobilo propad farmářských cen a poškodilo například české ovocnáře.

Veleba: Bude přetlak, ovoce zlevní

Podle Veleby řada unijních států jako například Německo či Polsko do Ruska agrární produkty významně vyváží. "To zboží musí ty státy někde udat, a první, kde to udají, bude samozřejmě trh Evropské unie," uvedl. Podle něj ruská protiopatření způsobí přetlak na unijním trhu. Důsledkem toho bude pokles farmářských cen. "Stoprocentně se to stane třeba komoditě ovoce, která i bez ruských sankcí prochází v rámci Evropské unie krizí," poznamenal Veleba.

Polsko už teď nemůže vyvážet do Ruska jablka a žádá za to po EU miliardy eur odškodného. Rumuni dostali přednostně zákaz posílat do Ruska hovězí maso a dobytek.

Foto: archiv Pravo, Právo

Ilustrační foto

"V okamžiku, kdy ostatní státy Evropské unie nebudou moci exportovat své zboží do Ruské federace, tak ten okamžik to zboží bude vytvářet přetlak na unijním trhu a může docházet k výraznému snížení cen některých vybraných komodit," řekl České televizi Jurečka. Podle něj se bude muset situace monitorovat nejen na národní úrovni, ale případně by měla začít i debata v pracovních výborech Evropské komise a v radě ministrů.

Musí to řešit WTO

Hrozbu zvýšených dovozů ze zemí, které ztratí v Rusku významného odběratele, vidí také mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. "Zcela logicky je zde velká hrozba, že tyto výrobky skončí s podporou jejich národních vlád za dumpingové ceny na trzích nových členských zemí, tedy i ČR," podotkla. "A to by mělo na české potravináře a zemědělce daleko katastrofálnější dopad," dodala.

"Rusko je členem WTO, nemůže bezdůvodně bránit obchodu, tedy zastavit dovoz na své území. Proto je potřeba se pořádně podívat, na jakém základě je dokument zakazující dovoz pro unijní země založen," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Ministerstvo předpokládá, že se sejdou ministři obchodu či premiéři zemí EU a začnou vyjednávat s Ruskem a orgány WTO pro urovnávání sporů, aby zahájili v této věci řízení.

Bojí se Madeta i likérka Fruko

Zákaz či omezení vývozu zemědělských surovin a potravin do Ruska by měl dopad na konkrétní zemědělské podniky. Například jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, loni vyvezla do Ruska zboží za 150 miliónů korun. Export se přitom firmě každoročně dařilo zvyšovat.

"Zatím nevíme, čeho přesně se budou sankce týkat. Do Ruska vyvážíme především sýry, a to hlavně Nivu z českokrumlovského závodu," řekl obchodní ředitel Jan Teplý. Pokud by omezení platila i pro vývoz sýrů, přišel by českokrumlovský závod, kde se Niva vyrábí, zhruba o dva výrobní dny v týdnu, tedy 20 procent produkce. To by se podle ředitele nejspíše projevilo v omezení výroby a počtu zaměstnanců.

Rusko je také čtvrtým největším trhem pro vývoz českého chmele. Loni se ho tam vyvezlo 578 tun.

"Zatím nemáme žádné aktuální informace, co se týká vývozu chmele do Ruska. Pokud by skutečně bylo zakázáno vyvážet plodinu do této země, představovalo by to problém, který bychom museli řešit," řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

Výrobce paštik Hamé bude požadovat po vládě, potažmo po EU kompenzaci případných ztrát vzniklých omezením dodávek na ruský trh, řekl generální ředitel Martin Štrupl. Hamé má ale výrobní závod i v Rusku, kterého by se omezení týkat nemuselo.

Milióny lahví šampaňského

Jednatel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý doufá, že se sankce Ruska nebudou týkat alkoholu. Letos totiž podnik, který ze 75 procent vlastní ruský holding Ladoga, chce vyvézt na tamní trh milióny lahví šumivého vína. Do nové linky na jeho výrobu investoval 55 miliónů korun. Od července na ní rozjel dvousměnný provoz a přibral 19 lidí.

"Objevit se na seznamu může cokoliv, vyloučit se teď nedá nic. Ale myslím si, že se tam alkohol neobjeví, pro naši fabriku by to byla docela velká tragédie," řekl Nejedlý.

"Začali jsme teď pro Rusko stáčet šumivá vína a do konce roku tam máme vyvézt čtyři milióny lahví, takže kompletně dvě směny jedou výrobu jenom pro Rusko," dodal. Z Itálie teď do Fruka putuje sto kamiónů prázdných lahví a 50 cisteren vína. Z 90 procent jsou šumivá vína určená právě pro Rusko.

„Signály o zastavení exportu (alkoholu) do Ruska zatím nemáme, ale rozumíme tomu, že v případě dalších sankcí k tomu může dojít – určitě je to zajímavé pro producenty, kteří vyrábí v Rusku,“ řekl Novinkám Pavel Dvořáček, ředitel vizovické likérky Rudolf Jelínek.

Do Ruska likérka dodává ovocné destiláty a bylinné likéry. Není to ale pro ni klíčový trh.

„Ruský trh je pro nás v první desítce exportních trhů, rozhodně bychom to pocítili, ale jsou to jednotky procent obratu. Na druhou stranu nemohou být ekonomické zájmy vždy nadřazeny politickým,“ dodal Dvořáček.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám