Hlavní obsah

Kvůli povodním se upraví rozpočet, deficit vzroste na 282 miliard

Ministerstvo financí připraví novelu letošního rozpočtu, dá 30 miliard korun na následky povodňových škod. Rozpočtový deficit by tak měl vzrůst na 282 miliard. V rozpočtu na příští rok se pak má na odstraňování důsledků záplav vyčlenit dalších deset miliard korun, informoval ve čtvrtek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Foto: Petr Horník, Novinky

Zatopená část města Bohumín-Pudlov

Článek

„Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden,“ řekl novinářům Stanjura.

To, že škody způsobené záplavami jsou obří a bez novely rozpočtu to nepůjde, avizoval už v minulých dnech. Zdůraznil také, že není možné čekat na to, až se všechny škody sečtou.

Na financování škod se budou podílet i rozpočty samospráv a pojišťoven, vláda chce žádat o pomoc také Evropskou komisi. Třicet miliard korun navíc ze státní kasy v letošním roce považuje Stanjura za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, deficit se podle něj úměrně sníží.

Kvůli dodatečným výdajům stát letos i v příštím roce překročí výdajové rámce, Stanjura ale upozornil, že české i evropské předpisy takové překročení umožňují v případě živelní pohromy.

Vláda počítá s novelou rozpočtu, deficit stoupne až o desítky miliard

Ekonomika

Doplnil, že nyní neuvažuje o vytvoření speciální daně, jejíž výnos by sloužil k pokrytí povodňových škod. Peníze stát získá dodatečným vydáním dluhopisů. Zda to budou speciální povodňové nebo běžně vydávané, ministr financí zatím neupřesnil.

Stanjura také řekl, že jedná s opozicí o proceduře schválení novely letošního rozpočtu. Podle něj by se to zřejmě stalo ve stavu legislativní nouze. Debata o případné opoziční podpoře pro novelu je nyní předčasná, řekl.

Stanjura připraví povodňové dotace

Vládou ustavená pracovní skupina pod Stanjurovou taktovkou začala ve čtvrtek sčítat povodňové škody a zároveň dohlížet na využití všech národních i evropských zdrojů, které se pro jejich likvidaci nabízejí.

Čtvrtečního jednání skupiny se účastnilo osm ministrů, zástupci Asociace krajů ČR a Národní sportovní agentury. Znovu se sejde příští týden. V tu dobu by měla mít představu o všech možných formách veřejné podpory pro postižené ve veřejném sektoru, v podnikatelském sektoru i pro domácnosti.

Krajské úřady následně sestaví seznam všech škod a ministerstvo financí podle toho vypíše dotační tituly na obnovu po povodních. „Peníze by měl stát uvolňovat ihned,“ řekl Stanjura.

Opozice je připravena jednat

Vzhledem k tomu, že celkové odhady škod hovoří o desítkách miliard korun a potřebné peníze nejsou ve vládní rezervě ani v programech jednotlivých resortů, vláda nakonec bude muset přijít do Sněmovny s novelou letošního státního rozpočtu, což bude znamenat prohloubení deficitu nad schválených 252 miliard.

„Co se týče rozpočtové rezervy, z jejího lednového stavu 12 miliard bylo již bohužel více než 90 procent utraceno na běžné výdaje, a proto na krytí škod rezerva dostačující nebude,“ uvedla šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. „Hnutí ANO je nicméně připraveno jednat s vládou o případné, již avizované novelizaci rozpočtu,“ řekla Novinkám.

ANO podporuje povodňové dluhopisy. Navrhuje také okamžitě spustit kurzarbeit pro zaměstnavatele, jejichž firmy nemohou být po povodních v provozu. Uvedl to předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. Kurzarbeit je program, který má zabránit propouštění zaměstnanců.

Z již rozběhlých programů se vládě nyní na financování záplavových škod nabízí například program Živel, který mohou obce a kraje čerpat na obnovu škol a dalších budov, komunikací nebo mostů. Ministerstvo pro místní rozvoj už navýšilo alokaci z 200 na 800 milionů korun.

Mohli jsme mít hráz proti vodě, ale někteří nechtěli, zlobí se ve vyplaveném Bohdíkově

Domácí

Vláda se teď ale upíná také k Fondu solidarity a k dalším evropským penězům. Zároveň potřebuje vědět, kolik mohou uvolnit jednotlivé kraje a obce, které většinou hospodaří přebytkově. Vládní rezerva je téměř vyčerpaná.

To, že Stanjura podle svých slov zavrhl zavedení nějaké povodňové daně, ekonomové vítají. „Škody po povodních bude nutné nějak profinancovat, ale zvyšování daní bych chápal až jako poslední možnost,“ řekl Novinkám hlavní analytik Banky Creditas Petr Dufek.

„Povodňové dluhopisy, které by pokryly dodatečný schodek rozpočtu, vypadají jako jednodušší a srozumitelnější řešení,“ dodal.

Přispívají lidé i firmy

Do pomoci lidem a obcím postiženým záplavami se zapojují i firmy. Třeba Nadace ČEZ vyčlenila deset milionů a zároveň vyhlásila zaměstnaneckou sbírku. Nadace skupiny PPF a nadace rodiny Kellnerových, která skupinu ovládá, společně přispějí sto miliony korun.

Neziskové organizace pořádají sbírky. Celkem v nich už lidé přispěli více než sto miliony korun.

Schodek rozpočtu na příští rok by měl být kvůli dopadům povodní 240 miliard korun, informoval také ve čtvrtek Stanjura. Původně ho navrhl o deset miliard nižší.

Na co vše máte nárok při povodni

Ekonomika

Výběr článků

Načítám