Článek
Bankovní rada na uvedeném jednání rozhodla o zahájení devizových intervencí s cílem oslabit korunu. Její kurz chce držet poblíž hranice 27 CZK/EUR. Bankovní rada současně jednomyslně rozhodla ponechat beze změny úrokové sazby. Ze záznamu dále vyplývá, že pokud by další uvolnění měnových podmínek pomocí intervencí nenastalo, hrozilo by skokové posílení kurzu koruny, dlouhodobější deflace a pomalejší oživení ekonomické aktivity.
Podle analytiků by ČNB zřejmě přehodnotila plán držet kurz u 27 korun za euro jen v případě, že by usoudila, že inflace poroste v budoucnu výrazně více, než očekává, nebo že bude nadále hrozit deflace. Naopak podle nich nebude ČNB brát v potaz případné úvahy o snížení daní, například DPH.
ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka ovšem zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm čeká pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. Během jednání bankovní rady podle záznamu zaznělo, že celkový dopad uvolnění měnových podmínek prostřednictvím kurzu je jednoznačně pozitivní.
Alternativní scénář může rozhýbat korunu
Zároveň ale podle záznamu byl vysloven názor, že alternativní scénář může vyvolat výrazné výkyvy kurzu koruny po ukončení intervencí. „K tomu bylo uvedeno, že použití kurzu může být ukončeno až v takovém okamžiku, kdy bude velmi vysoká pravděpodobnost, že nebude třeba se k jeho využití vrátit, a to takovým způsobem, aby ke zvýšené volatilitě (rozkolísanosti) kurzu nedošlo,“ uvádí záznam.
ČNB vidí hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u HDP, které by byly větší v případě deflace. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomůže a zvýší její konkurenceschopnost.
