Článek
Pomoci mají stavby a renovace čistíren odpadních vod za desítky miliard korun a zákaz prodeje pracích prášků s fosfáty, který začne platit od letošního října. [celá zpráva] Nárazově život v řekách poškozují také havárie, naposledy unikl počátkem února kyanid z kolínské chemičky Draslovka a usmrtil některé druhy na 83 kilometrech Labe. [celá zpráva]
V roce 2004 inspekce životního prostředí evidovala 306 případů havarijního znečištění nebo ohrožení. Téměř v polovině z nich vodu kontaminovaly ropné látky. Loňská data nejsou k dispozici, obecně se podle ředitele inspekce Jana Slance dá říct, že větší havárie vznikají z neopatrnosti při nestandardních operacích v továrnách, to platí pro Draslovku a například i pardubickou Synthesii. Proto bude inspekce více kontrolovat bezpečnostní plány.
Mezi největší problémy české ekologie experti vodu neřadí, horší je podle nich například dědictví z dob komunistického režimu v podobě poškozených lesů.
Konference o vodě v Mexiku
O globální ochraně a využívání vod budou od čtvrtka experti jednat v Mexiku na zasedání Světového vodního fóra, které organizuje Světová rada pro vodu. Zúčastní se ho také ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
I když se v Mexiku Ambrozek nebude moci pochlubit nejčistší vodou v EU, body může získat za její malou spotřebu. Každý obyvatel Česka totiž předloni odebral v průměru 199 krychlových metrů vody, zatímco průměr starých členských zemí EU přesahuje 580 metrů. Poláci a Maďaři využívají zdroje vody téměř dvakrát víc než Češi. Ještě lépe si Česko stojí ve srovnání se všemi zeměmi OECD, které v průměru na obyvatele odeberou 888 metrů krychlových vody.
ČR musí stavět čističky
Česko se nyní v ochraně vod orientuje především na modernizaci a výstavbu čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel, na čistírnu má být každá větší obec napojena podle dohody s EU do roku 2010. V pěti letech, jež do termínu zbývají, si slib vyžádá investice kolem 61 miliard korun.
ČR si vezme od mezinárodní finanční instituce pro roky 2006 až 2010 úvěr zhruba tři miliardy korun na investice do vodovodů a kanalizací. [celá zpráva]
Také se počítá s příspěvkem unie, od příštího roku by stát měl z fondů EU na životní prostředí dostávat 33 miliard korun ročně. Na podzim, kdy čeští úředníci na přání ministerstva průmyslu v Bruselu sondovali možnost prodloužení lhůty, ještě projekt nemělo připraveno 200 obcí. Podle Ambrozkova náměstka Tomáše Novotného je možné do roku 2010 plán splnit.