Kvóty na zastoupení žen? Radši řešte uplatnění pro matky, zní z firem

„Je to další byrokratické nařízení, které bohužel může vést i k tomu, že se bude obcházet. A když už se bude plnit, tak budou ženy do vybraných pozic dosazovány uměle,“ řekl Novinkám Martin Pisklák, finanční ředitel společnosti Kofola Československo. Firma je jednou z pěti, jichž se podle analýzy ministerstva opatření dotkne.

„Rovné příležitosti by se neměly zaměňovat s pozitivní diskriminací,“ dodal Pisklák. Bylo by podle něj namístě více se zaměřit na to, aby ženy měly uplatnění i během doby péče o děti a nevypadávaly zcela z pracovního procesu. „Až se tohle bude dít, tak bude i základna žen, ze kterých bude možné vybírat do řídících pozic, mnohem širší,“ dodal.

Ministerstvo se hájí tím, že zákon musí předložit kvůli evropské směrnici a zvolilo minimalistickou variantu. „Na základě těchto diskusí se rozhodlo, že právní úprava nepůjde svým rozsahem nad směrnici,“ prohlásila mluvčí úřadu Veronika Lukášová, podle níž se detailně zvažovaly různé možnosti.

Novinka se má týkat velkých společností, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Vedle Kofoly je to podle ministerstva polostátní ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank a Philip Morris ČR.

Vybrané společnosti si podle návrhu budou muset vybrat ze dvou variant, jak zabezpečí, aby obě pohlaví měla v nejvyšším managementu odpovídající zastoupení.

Podle první varianty mají ženy (případně muži, pokud jich bude ve vedení méně) zastávat nejméně čtyřicet procent míst neexekutivních členů vedení, tedy třeba v dozorčích radách.

Podle druhé budou muset mít nejméně 33 procent všech míst ve vedení, pokud mezi nimi budou i exekutivní členové. To jsou ti, kteří mají přímo na starost řízení některých částí firmy.

„Mezi povinnosti společností, které zatím neplní stanovené cíle, patří dále zajistit, aby byl při výběru mezi kandidáty stejně kvalifikovanými, pokud jde o jejich způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Pokud zákon projde parlamentem, měl by začít platit ještě letos, přičemž firmy musí splnit podmínky do poloviny roku 2026.

Podle Jaroslavy Kračúnové z Deloitte Legal Česko v tomto směru zaostává. „V některých západních zemích Evropské unie už regulaci kvót mají, takže tamní společnosti měly delší čas připravit se na změnu,“ řekla Novinkám.

Například Francie zákon přijala už v lednu 2017 a podle dostupných statistik tam počet žen v řídících pozicích společností obchodovaných na burze dosahuje kolem 45 procent. „Řada českých firem nebo jejich mateřských společností je obchodována na burzách v zahraničí, a tudíž i na tyto společnosti se bude vztahovat příslušná úprava kvót v dané zemi,“ dodala Kračúnová.

Ze zmíněných pěti společností v tuzemsku už teď splňuje cíl Moneta. I Komerční banka, vlastněná francouzskou Société Générale, si už dříve stanovila podobný podíl, jaký stanovuje návrh zákona.

Ve Skupině ČEZ v současnosti tvoří podíl žen 21 procent, což je dáno pozicemi technického rázu. Do roku 2030 by skupina chtěla dosáhnout třicetiprocentního zastoupení žen ve vedení, což za normou zaostává.

I podle ČEZ by se mělo postupovat jinou cestou, než jsou kvóty. Například podporou žen na mateřské a manažerskými a mentorskými kurzy pro ně.