Článek
Na začátku března německý Spolkový sněm schválil legislativu, která firmě přiznává proplacení kurzarbeitu ve chvíli, kdy ekonomická krize dopadne na desetinu jejích zaměstnanců. V minulosti byly podmínky přísnější, kurzarbeit se proplácel, pokud se krize dotkla alespoň třetiny pracovní síly dané společnosti.
Německý kabinet předpokládá, že bude financovat mzdu 2,35 milionu zaměstnanců. Náklady na ekonomický balíček by měly přesáhnout 10 miliard eur (276,5 miliardy korun).
Daňové úlevy i „neomezené” půjčky kvůli viru. Německo pustí do ekonomiky 13 bilionů
Právě kurzarbeitu se připisují částečné zásluhy na tom, že Německo v krizovém roce 2009 dostalo pod kontrolu rostoucí nezaměstnanost. V květnu 2009 se našemu západnímu sousedovi podařilo míru nezaměstnanosti snížit ze 7,9 procenta na 7 procent. Průměrná nezaměstnanost zemí OECD přitom ve stejnou dobu stoupla o tři procentní body na 8,6 procenta, připomíná Financial Times.
„Podle odhadu OECD v Německu do konce roku 2009 prostřednictvím zkrácené pracovní doby zachránili více než 200 tisíc pracovních míst,“ dodal server. Není proto překvapivé, že Německo po tomto nástroji sahá i na začátku koronavirové krize, která hrozí nebývalým ekonomickým útlumem.
Česko, Británie nebo Skandinávie
Česká vláda ve čtvrtek rozhodla, že firmám na mzdy zaměstnanců, které by jinak musely propustit, přispěje 80 procenty. Opatření vyjde asi na 1,1 miliardy korun.
Platy zaměstnanců, kteří jsou doma, proplatí firmám stát
V pátek zavedení podobného programu oznámil britský ministr financí Rishi Sunak. Vláda Jejího Veličenstva se zaváže proplatit 80 procent mzdy zaměstnancům, které firmy poslaly na nucenou dovolenou místo toho, aby je propustily.
Mzdu zaměstnancům, kterým by jinak hrozilo propuštění, již dříve začaly po vzoru Německa dotovat severské státy Dánsko, Švédsko a Norsko. Ve Španělsku stát garantuje dočasně propuštěným zaměstnancům 70 procent mzdy v rámci sociálního pojištění.
