Článek
Současná kalamita podle Zahradníka začala již v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 milionů metrů krychlových dřeva.
„Situace se permanentně zhoršuje, kromě sucha se projevují i další faktory jako nedostatek kapacit, špatný odbyt dřeva, snížená cena dřeva,” uvedl Zahradník. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější.
| Kůrovcové kalamity na českém území | ||
|---|---|---|
| Roky | Důvody kalamity | Objem kůrovcem napadeného dřeva |
| 1868 až 1878 | nezpracované polomy po vichřici na Šumavě | 6 mil. m³ |
| 1944 až 1952 | zanedbaná péče o lesy kvůli nedostatku pracovních sil a sucho v roce 1947 | 2,3 mil. m³ |
| 1983 až 1988 | polomy z let 1982-1984, suché roky 1982-1983 | 6,65 mil. m³ |
| 1993 až 1996 | abnormálně nízké srážky a extrémně vysoké teploty | 6,75 mil. m³ |
| Zdroj: ČTK/Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti | ||
Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008. Nynější etapa podle něj začala v roce 2015 po abnormálním suchu.
Odborník: Lesníci musí vysazovat pestřejší porosty
Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně.
„Musíme vytvářet lesy více odolné, s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace,” řekl Remeš. Jako příklad uvedl využití douglasky tisolisté, která se podle něj již vysazuje v Německu či ve Francii.
Lesníci by však podle předsedy České lesnické společnosti Pavla Draštíka neměli rezignovat ani na vysazování smrku, který dokáže les ochránit před vyschnutím a úhynem lesních ekosystémů.
Pro rychlejší zvládnutí kalamity by se podle Zahradníka dala použít i takzvaná rajonizace lesů. Oblasti, které kůrovec zlikvidoval z 80 až 90 procent, by se nechaly být a těžařské kapacity z nich by se soustředily do míst, kde je ještě co zachránit.