Článek
Takzvaný účet sociálního pojištění přitom ještě v prosinci 2008 vykazoval kladný zůstatek ve výši 20,9 miliardy korun.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí se na nižších příjmech systému podepsala krize. V důsledku rostoucí nezaměstnanosti klesl počet plátců pojistného; další pokles příjmů přineslo zavedení slev na pojistném pro firmy.
Lidé ale o důchody a nemocenské nepřijdou. Peníze na tyto dávky totiž patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které musí stát platit ze zákona.
Neschopenek ubylo, lidé si berou dovolenou nebo nemoci přecházejí
Ze statistiky ČSSZ také vyplynulo, že pracující Češi v loňském roce oficiálně marodili o 31 procent méně než v roce předcházejícím. K tomu je však nutné dodat, že první tři dny nemocenské už nejsou placené, proto buď lidé nemoci přecházejí, nebo si na méně závažné onemocnění berou dovolenou.
Ukončených pracovních neschopností bylo za celý rok celkem 1 526 014.
| Příjmy a výdaje podle statistiky ČSSZ (v mld. Kč): | |||
|---|---|---|---|
| položka | příjmy | výdaje | rozdíl |
| důchody | 301,1 | 331,6 | - 30,5 |
| nemocenská | 23,3 | 26,0 | - 2,7 |
Nejvíc neschopenek v Praze a středních Čechách
Vzhledem k počtu obyvatel se nejvíce marodilo v hlavním městě a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně nemocných zaměstnanců bylo v kraji Karlovarském.
Přestože počet nemocenských klesl, vzrostla jejich průměrná délka. Loni se v průměru stonalo 48,43 dny, o rok dříve to bylo jen 39,5 dne.
Co do počtu prostonaných dnů, i těch ubylo (celkem 73 907 584, což bylo meziročně téměř o 14 miliónů méně). Ze statistik také vyplynulo, že vůbec nejdéle marodili lidé v Moravskoslezském kraji.
„V roce 2009 lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacího ústrojí a také kvůli nemocem pohybové soustavy,“ uzavřela ČSSZ.