Článek
Jazykovým školám v posledních letech postupně přibývá klientů, stále se jim ale nepodařilo vrátit na úroveň před krizí.
„Odhadujeme, že se učí cca 100 tisíc lidí, z toho cca 25 tisíc jsou veřejnostní kurzy a cca 75 tisíc kurzy firemní. Od roku 2012 počet studentů roste o cca 2–3 procenta ročně, dneska jsme na tak na 95 procentech roku 2008, řekl Novinkám mluvčí Asociace jazykových škol a agentur (AJŠA) Petr Pasek.
Firmy se v těžkých časech snažily šetřit a často škrtaly právě výdaje na jazykové kurzy.
„V nejhorším roce 2009 byl propad podle regionů15–30 procent. Obecně se držely více jazykovky, které měly více veřejných kurzů – zde byl propad pozvolnější a v rozložený do delšího období. Nejvíce trpěly ty, které měly několik velkých firemních klientů a žádnou veřejnou výuku,“ dodal Pasek.
Firmy podle něj šetřily hlavně v letech 2009–2010. Za poslední rok zaznamenávají školy nárůst poptávkových řízení na jazyky o cca 5 procent u firemní klientely.
Víc byznys než turistika
Regionálně ceny zůstávají stejné nebo mírně klesají kvůli velké konkurenci, nejčastěji se podle města pohybují u veřejných kurzů mezi 3–4 tisíci za semestr.
Lidé se stále nejčastěji učí angličtinu, ze statistik jazykových škol vyplývá určitý odklon od turistických jazyků francouzštiny a italštiny směrem k obchodním jazykům němčině a ruštině. Mírně roste zájem o exotické jazyky, především čínštinu. U té ale řada studentů velmi brzy odpadá kvůli její obtížnosti.