Článek
Ekonomická aktivita v USA, které jsou již druhým rokem v recesi, se v lednu a únoru dále zhoršila. Výhled na rychlé oživení je špatný, uvedla tento týden americká centrální banka (Fed) ve své pravidelné situační zprávě o vývoji ekonomiky s názvem Béžová kniha.
Přes zavedení rozsáhlých protikrizových opatření a vládní injekce v celkové výši 787 miliard dolarů (asi 17,6 biliónu Kč) by zlepšení mohlo nastat nejdříve na konci letošního nebo na počátku příštího roku, citovala centrální bankéře ČTK.
Podle Fedu se ekonomika USA na počátku roku propadla hlouběji do recese, což způsobilo masivní propouštění ve všech oblastech, od dělníků po úředníky a konzultanty. Snižuje se i poptávka po komerčních, průmyslových i obchodních prostorech.
Velkým problémem také zůstává trh s bydlením, který i nadále stagnuje. Potíže se splácením hypotečního úvěru mělo v USA na konci loňského roku rekordních 5,4 miliónu lidí. To je podle Asociace hypotečních bank asi 12 procent z těch, kteří mají hypotéku. Počet lidí, kteří se z nějakého důvodu dostali do problémů se splácením, se přitom vytrvale zvyšuje.
Američané rovněž dál omezují spotřebu. Zábava, dovolená nebo jídlo v restauracích jsou položky, na kterých se lidé v době nynější hospodářské recese snaží ušetřit především.
Fed: Zhoršení má široký rozsah
„Národní ekonomické podmínky se dále zhoršily. Zhoršení má široký rozsah,“ uvádí se v prohlášení Fedu. Podle bankéřů je jen několik málo sektorů, u kterých se zdá, že se jich propad nedotýká. Patří mezi ně produkce základních potravin a farmaceutický průmysl.
Fed dodal, že k rostoucí nezaměstnanosti se přidal také pokles platů a benefitů. Nejhůře postižené jsou podniky napojené na stavebnictví a bydlení. Podle ekonomů Deutsche Bank by americká ekonomika v prvním čtvrtletí mohla vykázat propad až o deset procent.
Fed začal předloni v září v reakci na hypoteční a úvěrovou krizi a hrozící útlum ekonomiky razantně snižovat úroky. Loni v září začala bankrotem banky Lehman Brothers nejhlubší fáze krize, která donutila vládu a Fed přijmout řadu razantních protiopatření.
Centrální banka snížila úrokové sazby až na rekordní úroveň nula procent až 0,25 procenta a napumpovala do ekonomiky stovky miliard dolarů. Většina ekonomů očekává, že Fed ponechá úroky na této úrovni po zbývající část roku.
ECB opět snížila sazby
Zmírňovat recesi v eurozóně pomocí snižování úrokových sazeb chce nadále i Evropská centrální banka (ECB). Ta ve čtvrtek podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,5 procenta, což je nejnižší úroveň v desetileté historii banky. Sazba od loňského října klesla již pětkrát.
ECB tak chce zlevnit zdroje pro banky, které poskytují komerční úvěry. Její šéf Jean-Claude Trichet navíc ve čtvrtek poznamenal, že nemůže vyloučit další pohyby sazeb směrem dolů. Evropa se bude s krizí potýkat déle než Spojené státy, shodují se ekonomové. Naznačují to i zhoršená data za poslední měsíce.
Meziroční pokles ekonomiky EU byl v posledním čtvrtletí loňského roku o něco větší, než ukazovaly první prognózy. Eurostat včera ve zpřesněném odhadu uvedl, že HDP Unie i eurozóny klesl v posledním čtvrtletí loňského roku shodně o 1,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2007.
Statistický úřad přitom původně předpovídal pokles o 1,1 % v EU a o 1,2 % v eurozóně. „Nejhorší čísla však má EU i eurozóna stále před sebou. Zpomalení automobilového průmyslu, situace na realitním trhu, relativně prudký růst nezaměstnanosti, pokles průmyslové výroby včetně budoucích zakázek a přetrvávající nedůvěra v bankovním sektoru indikují výraznější propad minimálně pro první pololetí 2009,“ řekl ČTK analytik Broker Consulting Jan Lener.
Dodal, že ČR je proexportně zaměřená země, a proto zpomalení v EU negativně dopadá i na ní. Jak velké tyto dopady letos v Česku budou, si však ekonomové vzhledem k velké míře otevřenosti české ekonomiky a nové spršce nepříznivých zpráv nyní netroufají příliš odhadovat.