Kratší pracovní týden? Vyšší produktivita a lepší zdraví, ukázal experiment

„Tato studie ukazuje, že dosud největší světový pokus s kratším pracovním týdnem ve veřejném sektoru byl podle všech měřítek ohromným úspěchem. Ukazuje se, že veřejný sektor je schopen posloužit jako průkopník kratších pracovních týdnů – a jiné vlády se z toho mohou poučit,” řekl k výsledkům experimentu ředitel výzkumu think tanku Autonomy Will Stronge.

Experiment, který se konal v letech 2015 až 2019, spustil magistrát hlavního města Reykjavík spolu s islandskou vládou.

Do pokusu bylo zahrnuto přes 2500 zaměstnanců veřejného sektoru, což představuje asi jedno procento celkové pracovní populace na Islandu.

Mezi účastníky byli jak státní zaměstnanci s tradiční pracovní dobou od devíti do pěti, tak i ti s nestandardními směnami. Spektrum profesí obsahovalo úředníky, učitele, zdravotníky i pracovníky v sociálních službách.

Většina z nich přešla z klasického 40hodinnového pracovního týdne na 35hodinový nebo 36hodinnový. Pracovní doba se jim sice snížila, mzda ale nikoli.

Autoři výzkumu chtěli otestovat hypotézu, zda se lidem vlivem zkrácení pracovní doby zlepší kvalita života (wellbeing).

U lidí, kteří se do experimentu zapojili, se zlepšil stav duševního zdraví hned v několika ohledech, píší ve společné zprávě analytici britského think-tanku Autonomy a islandské Asociace pro udržitelnost a demokracii (Alda).

Prakticky u všech pozorovaných skupin se výrazně snížila úroveň stresu a syndromu vyhoření, a naopak zlepšil stav fyzického zdraví. Účastníci si také pochvalovali lepší rovnováhu mezi prací a životem a uvedli, že si v práci připadají šťastnější.

Vědci v průběhu experimentu samozřejmě pozorovali také kontrolní skupiny, které pokračovaly v 40týdenním pracovním týdnu. „Pracoviště s celým pracovním týdnem neukázala žádná zlepšení,” stojí ve zprávě.

Z toho podle expertů plyne, že produktivita zaměstnanců a kvalita poskytování služeb se na většině pracovištích se zkrácenou pracovní dobou zlepšila nebo minimálně zůstala stejná.

Poté, co úspěch experimentu vyšel najevo, vyjednaly islandské odborové organizace trvalé snížení pracovní doby pro desítky tisíc svých členů.

Zpráva odhaduje, že asi 86 procent islandské pracovní populace má teď kratší pracovní týden, nebo má ve smlouvě zahrnuto právo si pracovní týden zkrátit.

Už v roce 1930 odhadoval anglický ekonom John Maynard Keynes, že díky hospodářskému růstu budou moci lidé ve vyspělých zemích za sto let pracovat jen patnáct hodin týdně.

Nizozemský historik a autor knihy Utopie pro realisty Rutger Bregman zase upozorňuje na pozitivní vliv kratšího pracovního týdne na boj s klimatickými změnami.

„Když budeme konzumovat více svého blahobytu ve formě volného času, místo toho, abychom skupovali věci, které ani nepotřebujeme, tak to bude pro klima velmi prospěšné,” vysvětluje.

Islandský návod pro kratší pracovní týden by si podle analytika Gudmundura D. Haraldssona měl přečíst každý. „Nejenže ukazuje, že lze v moderní době pracovat méně, ale ukazuje také to, že progresivní změna je možná,” apeluje.