Krátkých úvazků je u nás stále málo

Nejvíce z toho podle dat od ministerstva práce, která zpracoval Český statistický úřad, tvoří lidé mezi 30 a 44 lety. Těch pracovalo loni na zkrácený úvazek přes 122 tisíc, z toho přes 107 tisíc žen a asi 15 tisíc mužů. Věk odpovídá zhruba době, kdy rodiče vychovávají děti, řeší jejich docházku do školky a školy.

Dalších 93 tisíc lidí pracuje na zkrácený úvazek ve věkovém rozmezí 45 až 59 let, což bývá zase doba, kdy se starají o nemohoucí rodiče. Opět si úvazky zkracují i v tomto věku častěji ženy (73 tisíc) proti mužům (20 tisíc).

Ve věku 60 a více let pracuje asi 108 tisíc lidí, z toho 61 tisíc žen a 47 tisíc mužů. Naopak u nejmladších zaměstnanců v rozmezí 15 až 29 let má pracovní poměr s kratší pracovní dobou jen asi 59 tisíc. Z toho je 36 tisíc žen a 23 tisíc mužů.

Právě kratší pracovní úvazky jsou podle vlády cesta, jak se společnost vyrovná s odloženými odchody do důchodu na 68 let i kratším pobíráním rodičovského příspěvku do tří let věku dítěte.

Na jejich podporu začal stát poskytovat od února slevu na sociálních odvodech. Do konce června mělo podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nabízet pozice na zkrácený úvazek asi 24 tisíc zaměstnavatelů.

„Zacílení nepřímé podpory u zkrácených úvazků přináší zpřístupnění především pro pečující osoby. Podle dostupných dat vzniklo od zavedení novelizace osm tisíc nových pracovních míst na zkrácené úvazky. V našem prostředí jde především o matky dětí do 10 let nebo ženy v předdůchodovém věku, které se starají o své rodiče nebo rodiče partnera,“ konstatovala pro Právo analytička STEM Kateřina Broža.

Právo oslovilo s otázkou, jaké možnosti u nich mají zaměstnanci, i některé zaměstnavatele. Obchody, které často hledají pracující za kasu, se umějí přizpůsobit. Například v Kauflandu podle mluvčí Renaty Maierl smlouvu na kratší úvazek uzavřelo 28 procent zaměstnanců, z toho prý většinu tvoří matky malých dětí.

Podobná situace je i jinde. „Zkrácené úvazky nejčastěji využívají maminky pečující o děti, studenti a kolegové v předdůchodovém nebo důchodovém věku,“ sdělila Právu mluvčí Teska Iva Pavlousková. „Stále více využívají zkrácené úvazky lidé z dalších věkových kategorii a také ti, pro které je to přivýdělek k jinému zaměstnání,“ dodala.

Společnost Singing Rock, která vyrábí lezecké oblečení, nabízí kratší pracovní dobu matkám i lidem se zdravotním omezením. „Ve výrobním závodě jich máme 11 z 66, takže podíl činí 17 procent z celkového počtu zaměstnanců na pozici dělník provozu konfekce,“ sdělil Právu personalista firmy Jiří Čermák.

V koncernu Agrofert se možnosti liší firma od firmy. „Omezení pro zkrácené úvazky představují provozy a činnosti, ve kterých to prostě není možné. U zájemců o zkrácený úvazek na těchto pozicích se personalisté snaží najít oboustranně výhodné řešení. Mohou to být třeba jen drobnosti – posunutí začátku směny, individuální rozvrh pracovní doby,“ popsal mluvčí Pavel Heřmanský.

Personální agentura GIT tvrdí, že úvazky s kratší pracovní dobou tvoří asi 10 procent obsazovaných pozic. „Nejčastěji jde o pozice v administrativě, jako jsou asistentky nebo asistenti, recepční, ale i o pozice specialistů, u kterých je možná pružná pracovní doba a jsou vhodné např. pro maminky na mateřské dovolené,“ uvedla personalistka Hana Vondrušková.

Loňská data Asociace společenské odpovědnosti uvádějí, že podíl žen se zkráceným úvazkem je v ČR 9,9 procenta, zatímco v Německu a Rakousku je to přes 48 a v Nizozemí dokonce 74 procent. Průměr v EU je přes 29 procent.

Kratší pracovní doba, a tedy i nižší výdělek než s plným úvazkem, má totiž i stinné stránky, které se projeví na výši starobního důchodu. Procentní výměra se totiž odvíjí od počtu odpracovaných let i celoživotních výdělků.

„Odvedená částka bude u zkráceného úvazku skutečně nižší, a tím pádem bude alikvotně nižší i následně vyplácená renta. A to je i jeden z důvodů, kromě celkově nižšího příjmu, proč jsou zkrácené úvazky v Česku méně časté než v jiných členských státech,“ míní Broža.