Krátká uzávěra průmyslu by pomohla, říká ekonom

Ano. Pokud by to bylo skutečně krátkodobé. Když po uzávěře průmyslu volají právníci, je to proto, aby nedocházelo k neobhajitelnému nadržování jedněm občanům, když to není epidemiologicky zdůvodnitelné. Stát si nemá vybírat šampiony, protože to neumí.

Když ale po zapojení průmyslu volají ekonomové, je to proto, že se zapojením průmyslu může být uzávěra kratší a tím pádem celkově levnější. I pro samotný průmysl. Ano, export je důležitý, ale i tyto zakázky se mu budou plnit hůře v ekonomice více zničené dlouhou částečnou uzávěrou.

Uzávěra jeden až dva týdny by pomohla. Při delší už se kupí problémy, lepší by pak byl přerušovaný režim zapínání a vypínání. Ten má výhodu i pro stát. Umožní mu konečně ukázat, že dodržuje slovo, když po dvou týdnech skutečně znovu otevře.

Průmysl se nadechne, a pokud bude nutný další krátký lockdown, lidé budou méně remcat. Průmyslu nelze odpor k uzávěře vyčítat – jednoduše nevěří, že ho stát po třech týdnech ukončí.

Začínat o Velikonocích je pozdě. Krátkou uzávěru lze stihnout – začít a ukončit – ještě před nimi. Klíčová je opět předvídatelnost. Průmysl potřebuje alespoň týden na přípravu, pak budou ztráty o to nižší. Podniky si mohou více naplnit sklady, aby po krátké uzávěře mohly pokračovat v napřaženém pohybu. Stát ale nikdy nic nedokázal oznámit v předstihu.

Ne. Rozumní kapitáni průmyslu testují již dávno. Ty nerozumné k tomu povinnost těžko donutí. Zvlášť povinnost zavedená těmi, kteří chodí na fotbal a nesmyslným přílepkem torpédují i návrh motivačních 370 korun, aby se lidé nebáli následků pozitivního testu (Řeč je o exministru a exporadci premiéra Romanu Prymulovi a ministryni práce Janě Maláčové – pozn. red.).

Když už ale chceme radikální stát, který na své občany nasazuje policii a armádu, tak testování proškoleným vojskem u bran průmyslových podniků dává větší smysl než silniční kontroly na hranicích okresů. Tam se virus nevyskytuje.

Současné nastavení uzávěry ekonomiku poškodí v prvním a druhém čtvrtletí méně než se zapojením průmyslu. Následně ji však kvůli delšímu trvání uzávěry poškodí více. Ministerstvo financí věští růst 3,1 procenta, ČNB 2,2 procenta, Komerční banka 2,6 procenta. Všechny tyto odhady lze dnes označit spíše za příliš optimistické, alespoň podle dat, která zatím máme.

Stále se snažíme odhadnout stav na celý rok dopředu, což je těžké i v normální době. Teprve v březnu se například dozvídáme lednovou nezaměstnanost. V zahraničí ale mají výhodu. Stačí jim započítat nejistotu z očkování, případně z mutací. U nás tyto nejistoty válcuje náhodný pohyb státu. Říká se, že je naše ekonomika silně závislá na Německu. Dnes je zcela závislá na absolutně neodhadnutelných rozhodnutích státu.

Kompenzace chce v červnu ukončit ministr průmyslu a obchodu, protože na ně prý ani v tom obřím deficitu není místo. Ministr tvrdí, že stát vydává na kompenzace miliardu denně. Ve skutečnosti je to „jen“ 690 milionů, i když do nich velkoryse započítáme nesouvisející věci jako odvody za státní zaměstnance do zdravotního pojištění či zrušení nemovitostní daně, kterými se stát chlubí.

Při současném tempu by to za celý letošní rok dělalo 252 miliardy. Když z půlbilionového schváleného deficitu odečteme 103 miliardy na pokrytí prosincových změn daně z příjmu, stále se to do něj vejde. I se 145miliardovou rezervou, ať už na boj s covidem, nebo předvolební.

Jsme exportní ekonomikou, ale vedle aut vyvážíme také Prahu, Český Krumlov a podobně. Do vývozů se totiž počítají i peníze utracené u nás zahraničními turisty a s nimi ještě dlouho nemůžeme počítat. Svět se bude bát Evropy a my musíme počítat s tím, že do Česka se bude bát jezdit i zbytek Evropy.

V Británii, která očkovat dokáže, se již připravují na „boom 20. let“ jako ozvěnu těch v minulém století. I u nás jednou zažijeme „obnovovací růst“, zejména u zboží dlouhodobější spotřeby – domácí elektroniky, oděvů, kulturních zážitků. Ale náš HDP drží nízko zejména propad investic. Ten podle čísel statistiků může za polovinu loňského propadu ekonomiky! A investicím otevření pomůže jen trochu. Ty potřebují obnovit důvěru v rozumnou hospodářskou politiku.