Článek
„Pokud místo pro odkládání není k dispozici nebo je zaplněné, odpovídá provozovatel za škodu i tehdy, když návštěvník odloží věc na místo, které je pro to obvyklé, ale ne přímo určené,“ řekla Eduarda Hekšová z organizace dTest.
V praxi se lze setkat s případy, kdy hospodský v šatně pod věšák umístí oznámení, že za odložené věci neodpovídá. Opak je pravdou, ze zákona je za odložené oblečení odpovědný stejně jako za obvyklý obsah kapes. Pokud je věšák plný a host přehodí kabát přes židli, odpovídá za odloženou věc zpravidla také.
Pozor na lovce pacientů na dovolené. Falešní doktoři nepomůžou a účtují si horentní sumy
Místem obvyklým pro odkládání věcí může být i ručník či lehátko na pláži u koupaliště.
Jsou ale výjimky. A to pokud návštěvník odloží věc, kterou v daném zařízení není nutné ani obvyklé odkládat. Třeba notebook v šatní skříňce posilovny. Za tuto ztrátu provozovatel není odpovědný, protože to není věc, kterou je nutné nosit na sportoviště.
Také není odpovědný, když má věc návštěvník v bezprostředním dohledu. Třeba kabát na vedlejší židli v hospodě, od kterého se celou dobu nehnul.
Za ztrátu není odpovědný ani tehdy, když zřídil návštěvníkům skříňky na uložení věcí, ty nebyly plné, a oni si tam přesto věci neodložili.
Vývěska provozovatelům nepomůže
Provozovatel zařízení nemůže svou odpovědnost za ztrátu nebo poškození odložených věcí návštěvníka či hosta vyloučit nějakou vývěskou. Nelze se na vyloučení odpovědnosti ani dohodnout. K takové dohodě by se nepřihlíželo.
Právo na náhradu škody způsobené ztrátou nebo poškozením odložené věci je nutné u provozovatele zařízení uplatnit nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy se návštěvník o škodě dozvěděl. Zpravidla se tento den kryje se dnem, kdy ke škodě došlo. Pokud by právo nebylo v této lhůtě uplatněno, tak zaniká. Naopak provozovatel má nárok na náhradu škody vůči tomu, kdo danou věc odcizil.
Vyhnout se pokutě za starý kotel půjde i v září
