Článek
S jakou podporou státu, huť zatím neví. Podle generálního ředitele Třineckých železáren Romana Heideho celkové náklady všech opatření spojených s Green Dealem vyjdou huť na asi 25 miliard korun.
Po ukončení výroby oceli v huti Liberty Ostrava jste poslední hutí v Česku. Je to pro vás plus, nebo minus?
Tím, že Liberty skončila, je Česká republika ochuzena o několik milionů tun ocele. Oba podniky dohromady produkovaly zhruba 5,5 až 5,8 milionu tun oceli ročně. Loni jsme jen my vyprodukovali asi 2,4 milionu tun a Liberty nula. Takže je cítit, že republika ztratila poměrně významný objem výroby, což je za mě velké minus.
Nemůže vám to nahrávat v tom, že o vaši produkci bude tím pádem větší zájem?
My jsme s Liberty nebyli konkurenti, prolínali jsme se jen v úzkém pásmu produkce, takže nárůst objemů prodeje u nás nebyl žádný. Naopak je tu negativum, protože jsme s Liberty měli řadu stejných dodavatelů komodit nebo technologií. Ti se ale kvůli ostravské huti začali dostávat do problémů, některé dodavatelské firmy kvůli tomu musely osekat náklady, jiné ukončily činnost. A to byl problém i pro nás, museli jsme hledat jiná řešení.
Generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Kolik musíte hledat nových dodavatelů ?
To nejde říct, protože postupně odpadávají nebo mezi sebou fúzují. Myslím, že to ukáže spíš letošní rok a také to, co bude s Liberty, jestli vůbec budou ty firmy odškodněny a dostanou alespoň něco z toho, co jim Liberty dluží.
Letošní rok je pro vás ve znamení finišování příprav na Green Deal.
Jde o přípravu na transformaci pro léta 2026 až 2028, kdy budeme stavět elektrickou obloukovou pec, na což navazuje řada infrastrukturních projektů. Přinese to snížení množství emisí oxidu uhličitého, u nichž bychom se měli dostat pod jednu tunu na tunu vyrobené oceli (aktuálně TŽ produkují 1,6 až 1,7 tuny oxidu uhličitého na tunu vyrobené oceli).
Už jsme vykoupili pozemky od devětatřiceti vlastníků na přípojku velmi vysokého napětí. Finalizujeme žádost o dotaci, kterou předložíme na jaře nebo na podzim. A co se týče výběrových řízení, tak už se pomaličku připravujeme na výběrová řízení na výstavbu haly a technologie.
Bude složitější letošní rok, kdy musíte projekt dotáhnout ke startovní čáře, nebo následující roky, kdy budete reálně stavět?
Budou to dvě velmi odlišná období. Letošní rok bude o administrativní přípravě a dokumentacích, což vyžaduje spolupráci s externími firmami. A další léta budou mimořádně složitá, protože budeme muset špičkově zorganizovat výstavbu obloukové pece a logistiku komponentů do společnosti. Budou tady bourací i stavební práce zároveň, bude se tady pohybovat ohromné množství externích zaměstnanců. Bude to náročné na logistiku i na uhlídání stavby.
Soud zamítl odvolání zkrachovalé Liberty. S majetkem dál firma nesmí nakládat
Na kolik přijde samotná příprava elektrické obloukové pece a všech těch technologií, které musíte vybudovat?
To nejde rozdělit, protože je to spojitá nádoba. Ale dá se říct, že než vůbec začne fyzická stavba toho projektu, tak budeme mít utraceno kolem deseti procent celkových nákladů. Ty se v aktuálních cenách pohybují okolo miliardy eur (zhruba 25 miliard korun).
Jak vám s touto modernizací hutě pomůže stát?
Ještě nevíme. Chtěli bychom ale, aby naše vláda zaujala minimálně takový postoj jako v Německu a Belgii, kde výše pomoci dosahuje až k osmdesáti procentům. Zdali to tak bude, nebo ne, uvidíme, zatím výši dotace neznáme.
Zvládnete přejít na tzv. zelenou ocel se stávajícími zaměstnanci, nebo budete muset hledat nové odborníky a doplňovat výrobu vysokoškolsky vzdělanými lidmi?
Vzniknou tady nová pracovní místa. Jsme v intenzivním jednání s ostravskou Vysokou školou báňskou, naše střední škola už kvůli tomu vyučuje nové obory a připravujeme také rekvalifikační kurzy pro stávající zaměstnance.
Řada evropských firem se bojí nástupu Donalda Trumpa zpět do křesla prezidenta USA. Máte i vy obavy z toho, co to může přinést na americkém trhu?
Myslím, že Trump je pro evropské politiky krásným příkladem, aby se podívali na hospodaření se státem. V Evropě zastáváme politiku, že se dá všechno dovézt a můžeme tady zřejmě žít ze služeb, zatímco Amerika začíná ústy nového prezidenta proklamovat, že chce vše postavit na vlastním průmyslu, který bude vyrábět pro vlastní spotřebu. USA se poučily z roku 2008, kdy byly primárně službové, spoustu věcí nakupovaly a potom stačil jeden krach na burze v rámci hypoték a trhu s nemovitostmi a celý svět skončil minimálně na rok až dva v těžké depresi.
Od té doby Spojené státy urazily kus cesty a Evropa to bohužel nezachytila. Takřka vedle nás probíhá válka, a my si v rámci obranyschopnosti sami podřezáváme větev, protože se zbavujeme výroby oceli. Domnívat se, že nám Čína nebo Rusko budou dodávat ocel, pokud bude nějaký konflikt, je bláhové. Pro mě jsou Trumpova prohlášení klasickou prezentací Američanů. Vidím v tom pouze jeho snahu o lehkou proklamaci, posílení vlastního trhu, stability a soběstačnosti. Z toho by si měli vzít naši politici příklad.